Chráněné území vyhlášené v roce 1990 je tvořeno třemi blízko sebe ležícími částmi, které se nacházejí severně a severovýchodně od obce Filipov (okres Chrudim). Jedná se o pozůstatky větších luk v pramenné sníženině jednoho z přítoků Chrudimky. Velká část těchto luk byla zalesněna v 50. letech 20. století smrkem. Ve všech třech částech přírodní památky se nacházejí prameny a pramenné průsaky a většina plochy je hodně podmáčená. To byl důvod, proč byly louky delší dobu ponechány ladem. Jejich sečení bylo obnoveno po roce 2000 a většina plochy je sečena ručně.
Bahna
Největší je západní část nacházející se na severním okraji obce Filipov. Na jejím severním a jižním okraji jsou stopy po odvodnění, ale přesto nedošlo k úplnému zničení cenných rostlinných společenstev. V okolí pramenů se zde vyskytují menší plochy vegetace zařaditelné do svazu Caricion fuscae. Na ně navazují rozsáhlejší plochy pcháčových luk (sv. Calthion), které přecházejí v místech pramenných průsaků do nevápnitých mechových slatinišť a na sušších místech přecházejí do vegetace smilkových trávníků ze svazu Violion caninae. V jednom místě je ponechávám porost rákosu (Phragmites australis). Z významných druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hojně suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), dále i suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), starček potoční (Tephroseris crispa), místy jsou hojné mochna bahenní (Potentilla palustre) a viola bahenní (Viola palustris).
Bahna
Z ostřic je zde poměrně hojná ostřice prosová (Carex panicea), místy roste ostřice obecná (Carex nigra), ostřice ježatá (Carex echinata) nebo ostřice rusá (Carex flava). Na sušších místech je častý hadí mord nízký (Scorzonera humilis), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), třeslice prostřední (Briza media), místy roste i čertkus luční (Succisa pratensis).
Bahna
Hojným druhem je pcháč bahenní (Cirsium palustre), dále vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), mochna nátržník (Potentilla erecta). Na podmáčených místech se roztroušeně vyskytují vrbovka bahenní (Epilobium palustre), přeslička bahenní (Equisetum palustre), svízel slatinný (Galium uliginosum).
Bahna
Je zde také bohaté mechové patro tvořené především rašeliníkem Dusénovým (Sphagnum majus), vzácněji i rašeliníkem tučným (Sphagnum auriculatum), dále klamonožkou bahenní (Aulacomnium palustre), ze vzácnějších druhů se v jednom místě vyskytuje zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), srpnatka žlutavá (Warnstorfia pseudostraminea). Především na okrajích se hojně vyskytuje rašeliník člunkolistý (Sphagnum palustre) a ploník obecný (Polytrichum commune), který zde vytváří menší kopečky. Právě na nich nejčastěji roste sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Podél lesa vede stará odvodňovací strouha zarostlá ostřicí zobánkatou (Carex rostrata). Zbytky odvodňovacích struh jsou ještě zřetelné i jinde v louce, ale jsou již nefunkční.
Bahna
Střední část je rozlohou nejmenší a zajímavá je vydatnými prameny na svém jižním okraji. Zvláště nejzápadnější pramen je velmi vydatný a pozoruhodný výskytem přesličky poříční (Equisetum fluviatile). Vegetace je podobná jako v západní části přírodní památky, ale vzhledem k delší době bez sečení je zde hojnější třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a na kontaktu s polem je okraj louky ruderalizovaný. Vyskytují se zde významné druhy, jako např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mochna bahenní (Potentilla palustre), starček potoční (Tephroseris crispa) aj. Od západní části se liší výskytem pcháče různolistého (Cirsium heterophyllum) a většími plochami smilkových trávníků ve východní části, která je sušší. Mechové patro zde není tak bohaté. Vyskytují se zde především károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata) a drabík stromkovitý (Climacium dendroides), na sušších místech travník Schreberův (Pleurozium schreberi).
Bahna
Východní část je svou velikostí srovnatelná se západní částí, je však sušší. Prameny se nacházejí především v její západní části a v minulosti byla tato část odvodněna příkopem, který je dnes již téměř zanesený a zarostlý vegetací, především porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata). V jeho okolí roste hojně sítina níťovitá (Juncus filiformis), ostřice obecná (Carex nigra), suchopýr úzkolitý (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), vzácně i mochna bahenní (Potentilla palustris).
Bahna
Severní okraj tvoří druhově bohatá pcháčová louka s pcháčem bahenním (Cirsium palustre), pcháčem potočním (Cirsium rivulare), rdesnem hadím kořenem (Bistorta major), metlicí trstnatou (Deschampsia cespitosa) vzácně s výskytem škardy měkké čertkusolisté (Crepis mollis subsp. hieracioides). Od osady Bahna, podle které je chráněné území pojmenované, jej odděluje rozptýlená zeleň. Na severovýchodním okraji této části je poměrně velká plocha smilkových trávníků s ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera), sítinou kostrbatou (Juncus squarrosus), sítinou niťovitou (Juncus filiformis), vřesem obecným (Calluna vulgaris), brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), rozrazilem lékařským (Veronica officinalis), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis) a všivcem lesním (Pedicularis sylvatica).
Bahna
Druhově nejpestřejší je nejjižnější výběžek, který se nachází pod chátrající bývalou hájenkou a od zbytku východní části je oddělen pruhem vzrostlých smrků. Na louce jsou různě vydatné pramenné průsaky. Vyskytuje se zde poměrně hojně ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), čertkus luční (Succisa pratensis). Z vzácnějších druhů starček potoční (Tephroseris crispa), upolín evropský (Trollius altissimus), svízel slatinný (Galium uliginosum), ostřice rusá (Carex flava), mochna bahenní (Potentilla palustris). Na sušších místech vegetace přechází do smilkových trávníků s hojnou smilkou tuhou (Nardus stricta), hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis), ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera). U pruhu smrků roste i vítod obecný (Polygala vulgaris). Tato část je od zbytku louky oddělena hlubokým odvodňovacím příkopem a především není pravidelně sečená.
Bahna
Chráněné území sice leží poněkud stranou hlavních turistických cílů, ale podél jeho západní hranice prochází žlutá turistická značka vedoucí z Filipova do Dědové. Přes východní část prochází pěšina, kterou využívají místní obyvatelé žijící v osadách Bahna a Humperky k cestě do Filipova.
Bahna
Fotografováno ve dnech 24. 5. 2007, 24. a 25. 6. 2015.