BAMBUSA VULGARIS Schrad. – bambus

Syn.: Arundarbor blancoi (Steud.) Kuntze, Arundarbor fera (Oken) Kuntze, Arundarbor monogyna (Blanco) Kuntze, Arundarbor striata (Lindl.) Kuntze, Arundo fera Oken, Bambusa auriculata Kurz, Bambusa blancoi Steud., Bambusa fera (Oken) Miq., Bambusa humilis Rchb. ex Rupr., nom. inval., Bambusa latiflora (Balansa) T. Q. Nguyen, nom. illeg., Bambusa madagascariensis Rivière et C. Rivière, nom. inval., Bambusa mitis Blanco, nom. illeg., Bambusa monogyna Blanco, Bambusa nguyenii Ohrnb., Bambusa sieberi Griseb., Bambusa striata Lodd. ex Lindl., Bambusa surinamensis Rupr., Bambusa thouarsii Kunth, Gigantochloa auriculata (Kurz) Kurz, Leleba vulgaris (Schrad. ex J. C. Wendl.) Nakai, Nastus thouarsii (Kunth) Raspail, Nastus viviparus Raspail, Oxytenanthera auriculata (Kurz) Prain, Phyllostachys striata (Lodd. ex Lindl.) Nakai
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Bambusa vulgaris

Rozšíření: Původní areál zřejmě zahrnoval jen jihovýchodní Asii, od Srí Lanky, Indie a jižní Číny po Indonésii, domácí je snad i na Papui-Nové Guineji a na Šalamounových ostrovech, původní výskyt v severovýchodní Austrálii je nejistý. Díky pěstování se rozšířil i do tropické Afriky včetně Madagaskaru (někteří autoři jej zde považují za původní) a do tropů v Americe.

Ekologie: Roste na světlinách a v podrostu rozvolněných vlhkých tropických lesů, často podél vodních toků. Není příliš náročný, snese i teploty do -3 °C a je tolerantní i k periodickému vysýchání. Vzhledem k typu výběžků se nechová invazně.

Bambusa vulgaris

Popis: Statná dřevnatá tráva (bambus) s krátkým sympodiálně větveným oddenkem, tvoří menší skupiny; stébla jsou přímá, avšak někdy zčásti křivolaká, na vrcholu poněkud převislá, 8–15(–20) m vysoká a v průměru 5–9 cm, dřevnatá; internodia jsou tmavozelená, 20–30(–45) cm dlouhá, se světle hnědými rýžkami; z kolének na bázi často vyrůstají vzdušné kořeny, výše jsou obvykle dosti bohatě větvená; pochvy jsou opadavé, zakončené zřetelnými oušky a 3–4 mm dlouhým jazýčkem. Listové čepele jsou střídavé, úzce kopinaté, 10–30 cm dlouhé a 1,3–2,5 cm široké, lysé. Klásky jsou početné, sdružené v uzlinách, úzce až kopinatě čárkovité, poněkud zploštělé, 2–3,5 cm dlouhé, s 5–10 květy, plevy jsou 1–2, pod vrcholem krátce chlupaté; pluchy jsou 8–10 mm dlouhé, na vrcholu s krátkou špičkou; plenky jsou 3; tyčinek je 6; blizny jsou 3. Obilky se nevyvíjejí.

Využití: Jako stavební materiál není tento druh úplně ideální, protože bambus z něj není úplně pružný a navíc se špatně štípe. Naopak je hojně využíván k okrasným a protierozním výsadbám, existuje několik barevně odlišných kultivarů. Mladé výhonky jsou hojně konzumovány jako zelenina; je třeba jej však dobře tepelně opracovat, protože za syrova obsahuje kyanogenní glykosid taxiphyllin. Bylo zaznamenáno i využití v lidovém léčitelství.

Bambusa vulgaris
Bambusa vulgaris
Bambusa vulgarisBambusa vulgaris
Bambusa vulgaris

Fotografováno ve dnech 21. a 29. 1. 2018 (Palau, Koror, Ngermid).