Joseph Banks se narodil 13. února 1743 v Londýně, zemřel 19. června 1820 tamtéž. Významný britský botanik.

Do školy chodil do Harrow, později na Eton. Po očkování proti neštovicím onemocněl a do školy se nevrátil. Při cestách po Lincolnshire získal zájem o přírodu a historii. V roce 1760 byl zapsán jako privilegovaný student na universitu v Oxfordu. Když jeho otec zemřel (1761), zdědil majetek a jako venkovský šlechtic se stal smírčím soudcem, dělil svůj čas mezi Lincolnshire a Londýn. V prosinci 1764 opustil Oxford, studia nedokončil a nezískal titul. Zájem o přírodní vědy jej vedl k spolupráci s Chelsea Physic Garden, Společností lékárníků, Britským muzeem (zde se setkal s D. Solanderem). Přátelil se s vědci, dopisoval si s Linnéem (dozvěděl se o něm od Solandera). Jeho vliv rostl, stal se poradcem krále Jiřího III. a přesvědčil ho, aby podporoval objevné cesty do nových zemí. V roce 1766 byl zvolen do Royal Society, ve stejném roce doprovázel Phippse na cestě na Nový Foundland a Labrador, kde studoval přírodu. Publikoval linnéovské popisy rostlin a živočichů. Dojednal mezi královským námořnictvem a Royal Society expedici do jižního Pacifiku na lodi Endeavour (1768–71), které se také zúčastnil. To byla první cesta J. Cooka do této oblasti. Cesta vedla přes Brazílii, kde Banks poprvé popsal rod Bougainvillea, pojmenovaný podle Cookova konkurenta L. A. de Bougainville. Cesta pokračovala na Tahiti (výprava se zde zabývala astronomickými pozorováními), Nový Zéland a východní pobřeží Austrálie. Cook mapoval pobřeží a přistál v zátoce pojmenované Botany Bay a u Endeavour River, kde opravili loď po setkání s Velkým bariérovým útesem (Great Barrier Reef). Za pobytu v Austrálii švédský botanik Solander a finský botanik H. Spöring jr. nasbírali velkou kolekci australských rostlin, popsali mnoho nových druhů. Cesta byla popsána v Illustrations of australian plant collected in 1770 during Captains Cook´s voyage round the world (spoluautor D. Solander). V práci Bank´s Florilegium (celkem 35 dílů) bylo publikováno téměř 800 exemplářů rostlin (kreslil S. Parkinson). Banks se vrátil do Anglie 12. 7. 1771. Chtěl jet s Cookem i na druhou cestu, která začala 13. 5. 1772, ale pro obtíže s prostorem pro botanické sbírky nakonec nejel. V červenci 1772 se Solanderem navštívil ostrov Wight, západní ostrovy Skotska a Island a vrátil se s mnoha botanickými sběry. Usadil se v Londýně a pracoval na svém Florilegiu. Byl v kontaktu s mnoha vědci; byl přijat do společnosti Dilettante Society v roce 1774 (společnost sponzorující studium antického Řecka, Říma, tvorbu nových prací v jejich stylu). Dne 30. 11. 1778 byl zvolen presidentem Royal Society, ve funkci působil 41 let. V roce 1781 se stal se baronetem. Pracoval 42 let jako kurátor Britského muzea. Podílel se na založení African Association (1788) pro výzkum západní Afriky (hledání pramenů Nigeru a ztraceného zlatého města Timbuktu). Dlouhodobě působil jako neformální poradce krále Jiřího III. v Královské botanické zahradě v Kew. Zahrady v Kew se proto staly nejpřednější světovou botanickou zahradou. Mnoho rostlin se dostalo do Evropy přes Kew (eukalypty, akácie a mimózy). Ve vyšším věku trpěl dnou, po roce 1805 téměř nechodil, vozili ho na kolečkové židli. Přesto byl stále činný např. v Society of Antiquaries, která se věnovala archeologii.
Cesta do Austrálie v něm vzbudila zájem o britskou kolonizaci Austrálie. Byl hlavním poradcem vlády pro australské záležitosti. Všechny lodi z Nového Jižního Walesu vozily rostliny, živočichy, geologické vzorky aj. pro Bankse. Tak vznikla Banksova herbářová kolekce (v roce 1834 obsahovala 23 400 druhů). Jako knihovníci a správci sbírek u něj pracovali postupně Solander, J. C. Dryander a R. Brown. Banks je přímo zodpovědný za několik známých výprav – včetně výpravy G. Vancouvera do severovýchodního Pacifiku a W. Bligha pro chlebovník do jižního Pacifiku k introdukci do karibské oblasti (vzpoura na lodi Bounty). Proslulý Blight byl také na Banksovo doporučení jmenován guvernérem Nového Jižního Walesu, což vedlo k tzv. rumové rebelii v roce 1808. Banks sponzoroval W. Smitha (vytvořil geologickou mapu Anglie). Vybral také A. Cunninghama pro sběratelskou cestu do Brazílie a na severní a severozápadní pobřeží Austrálie.

Na jeho počest jsou pojmenovány Banksův poloostrov na Jižním ostrově Nového Zélandu, Banksův ostrov v souostroví Vanuatu, Banksův ostrov v Kanadě. Banks je také předměstí Canberry, Bankstown předměstí Sydney. V botanických citacích se používá celé jméno BANKS. Na jeho počest byl pojmenován rod Banksia L. f., banksie, Proteaceae; asi 80 druhů rostlin nese jeho jméno, např.: Alseuosmia banksii, Areca banksii, Blechnum banksii, Gnaphalium banksii, Grevillea banksii, Passiflora banksii, Helichrysum banksii, Musa banksii, Eucalyptus banksii, Pinus banksiana.
Pinus banksiana