Botanická zahrada El Jardí Botànic Històric se nachází za Muzeem katalánského umění (Museu Nacional d’Art de Catalunya) při cestě k olympijskému stadionu (Estadi Olímpic). Založena byla v roce 1930 P. Font i Querem na místě dvou starých lomů na severozápadních svazích hory Montjuïc. V roce 1929 se v Barceloně konala Světová výstava, pro jejíž účely bylo postaveno i několik budov právě v jednom z těchto lomů. Kolem výstavních budov byly provedeny zahradnické úpravy podle projektu architekta J. C. N. Forestiera. Po skončení mezinárodní výstavy bylo rozhodnuto prostor využít pro vytvoření botanické zahrady. Většina výstavních budov byla odstraněna a byl využit a upraven i vedlejší hlubší lom.
Cílem bylo přenést sem – a následně zvětšit – kolekci rostlin, které byly pěstovány v parku Ciutadella před přírodovědným muzeem. Během několika let vznikla sbírka endemických i běžnějších druhů rostlin z Baleárských ostrovů, Pyrenejského poloostrova a Maroka.
V roce 1940 se ředitelem botanické zahrady stal Antoni de Bolòs i Vayreda, který založil novou sbírku květeny Pyrenejí a Baleárských ostrovů. V témže roce se do botanické zahrady přestěhoval Botanický ústav se svým herbářem a rozsáhlou knihovnou. Oficiálně byla zahrada otevřena dne 17. 7. 1941. Přes problematickou situaci té doby se dařilo v zahradě pěstovat vzácné druhy Španělska i severní Afriky. Podařilo se například zachránit před vyhynutím endemit ostrova Minorca, vrbinu Lysimachia minoricensis, která mohla být v roce 1954 reintrodukována zpět do přírody.
V roce 1986, v souvislosti se stavbou silnice k olympijskému stadionu, byla narušena stabilita stěn lomů a zahrada byla pro veřejnost uzavřena. Po zpevňení stěn a rekonstrukci byla znovu otevřena v říjnu roku 2003. V roce 2004 byl ještě nově upraven vstup do zahrady. Vchod do zahrady je vpravo od schodiště a eskalátorů vedoucích od muzea ke stadionu. Právě toto schodiště se nachází v nejužším místě zahrady a je pod ním podchod, který obě části zahrady spojuje.
Proti vstupu do zahrady je informační tabule o historii zahrady v angličtině, španělštině a katalánštině. U vstupu je také orientační plánek s cestou do nové botanické zahrady.
Vpravo od hlavního vstupu do zahrady se nachází část Sot de l’Estany. Je větší a především hlubší než druhá polovina zahrady. Na dně bývalého lomu je vytvořené jezírko, které je napájeno potůčkem s řadou kaskád a menších tůněk. Je zde také výrazně chladnější mikroklima, které umožňuje pěstovat zde eurosibiřské druhy rostlin. Rostou zde pro nás běžné druhy dřevin, jako javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), spolu s jasanem pensylvánským (Fraxinus pennsylvanica) patří k nejstarším stromů v zahradě a jsou také považovány za nejvyšší stromy v Barceloně.
U jezíra jsou vysazeny druhy jako kosatec žlutý (Iris pseudacorus), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), velikostí zaujmou trsy ostřice převislé (Carex pendula), pod lomovou stěnou hojně roste hadí jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium). Na jednom místě u potůčku roste mladá kapradina Dicksonia antarctica. Na svazích směrem nahoru přibývá teplomilnějších druhů. Jsou zde vysazeny především různé dřeviny, jak původní, tak často vysazované ve Středozemí. V nejvyšší vstupní části jsou vysazeny palmy, mezi nimi nechybí žumara nízká (Chamaerops humilis) a datlovník kanárský (Phoenix canariensis). U vchodu zaujmou i pěkné cykasy (Cycas revoluta). Ve vstupní části je také poměrně hodně druhů pocházejících z Kanárských ostrovů, které sem byly vysazeny poměrně nedávno.
V podrostu dřevin jsou pěstovány i byliny. Mezi nimi nechybí vrbina Lysimachia minoriscensis. Druhy nejsou vysazeny podle fytogeografických regionů nebo jiného pravidla. Většina bylin odsud byla přesazena do nové botanické zahrady El Jardí Botànic de Barcelona, která se nachází za olympijským stadionem, o něco výše ve svahu hory Montjuïc. Dnes je zahrada udržována spíše jako okrasná zahrada sloužící k oddechu, ale většina rostlin je označena jmenovkou se jménem.
Vlevo od hlavního vchodu se nachází část Sot de la Masia. Tato část je menší, ale dno lomu je rozlehlejší. V nejvzdálenější části se nachází budova, která jediná byla zachována z budov postavených pro Světovou výstavu. Jedná se o typickou katalánskou zemědělskou usedlost (kat. la masia) s malou vnitřní expozicí. Před domem je proto vytvořena organická zahrádka s pěstovanými druhy zeleniny v Katalánsku. Na touto zahradou roste poměrně mohutný strom kafrovníku lékařského (Cinnamomum camphora). Zajímavostí zahrady je Jardín sensorial vytvořená dobrovolníky ze Společnosti přátel botanické zahrady v červenci 2012. Jedná se o dlouhé truhlíky postavené do čtverce a osázené rostlinami, které jsou zajímavé svou vůní, barvou květů nebo na pohmat. Cílem je zprostředkovat návštěvníkům i jiné dojmy než vizuální.
Botanická zahrada je otevřena celoročně, otevírací doba se liší podle ročního období. V říjnu až březnu od 10.00 do 18.00 h, v dubnu, květnu a září od 10.00 do 19.00 h, od června do srpna od 10.00 do 20.00 h. Zavřeno je 1. 1., 1. 5., 24. 6 a 25. 12. Vstup je volný.
Fotografováno dne 15. 2. 2014.