Syn.: Ranunculus aquatilis L., Ranunculus heterophyllus Weber, Ranunculus radians Revel, Batrachium godronii Gren., Ranunculus hypotrichus Turcz., Batrachium radians (Revel) Desmoulins, Ranunculus circinnatoides Arv., Ranunculus allophyllus Bast., Batrachium carinatum Schur, Ranunculus leiospermus Hartm., Ranunculus carinatus (Schur) Freyn, Ranunculus grayanus Freyn, Ranunculus trichophyllus Chaix var. radians Revel, Ranunculus trichophyllus Chaix var. godronii (Gren.) Rikli, Ranunculus virzionensis Félix, Ranunculus longifolius (Rossm.) Hegi, Ranunculus paui Sennen, Ranunculus trichophyllus Chaix var. hispidulus (E. R. Drew) W. B. Drew, Ranunculus nipponicus (Makino) Nakai, Batrachium mongolicum (Kryl.) Krecz., Batrachium gilibertii Krecz.
Česká jména: lakušník ostrý (Opiz 1852), pryskyřník vodní, lakušník (Čelakovský 1879), lakušník vodní (Kubát 2002)
Slovenská jména: pryskyřník vodní (Reuss 1853), močiarka vodná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Rozšíření: Roste v téměř celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), v severní Africe, v centrální a východní Asii. Je udávám také z území při pacifickém pobřeží Severní i Jižní Ameriky, avšak dosti pravděpodobně tyto rostliny představují jiný taxon.
V České republice byl druh donedávna uváděn jako roztroušený až hojný, nebyl však rozlišován od podobného a daleko hojnějšího lakušníku štítnatého (Batrachium peltatum). Nyní se ukazuje, že lakušník vodní je u nás dosti vzácným druhem, jehož výskyt je omezen na nížiny a teplé pahorkatiny. Stanovení přesného rozšíření je otázkou dalšího výzkumu.

Ekologie: Roste převážně ve stojatých, mělkých až středně hlubokých vodách, často na místech s kolísajícím vodním sloupcem, většinou v úživnějších (avšak nezakalených) vodách v teplejších oblastech. Osidluje také obnažená dna, kde vytváří terestrické formy. Dosud u nás nebyl prokázán z tekoucích vod, údaje z vodních toků se zpravidla vztahují k druhu B. peltatum.

Popis: Jednoleté nebo vytrvalé vodní byliny, ve vodním prostředí s prodlouženými lodyhami, terestrické formy trsnaté s lodyhami zkrácenými. Palisty trojúhelníkovité, alespoň ze 3/4 přirostlé k řapíku. Listy střídavé, dvojího typu: plovoucí lupenité listy ne vždy přítomné, až 3 cm široké, ledvinité až okrouhlé, (3–)5(–7)laločné, s hlubokými zářezy a ± zubatými úkrojky; niťovité listy vždy přítomné, s úkrojky prostorově uspořádanými; občas se vyskytnou i listy přechodné. Korunní lístky 5–9(–10) mm dlouhé, bílé, na bázi žluté. Val kolem jamky nektaria okrouhlý. Plodní stopky krátké, jen vzácně delší než 5 cm, kratší než řapík příslušného lodyžního listu. Tyčinek 14–22, pestíků (a nažek) (21–)32–36(–39). Nažky zamlada chlupaté, později olysávající. Květní lůžko za plodu ± kulovité, hustě chlupaté. Květe od května do srpna.
Záměny: Problematika lakušníků je složitá a zasluhuje další výzkum; řada druhů vykazuje několik chromozomových počtů, některé druhy zahrnují hybridogenní komplexy a kryptické (dosud nerozlišené) taxony. Situaci komplikuje i (u vodních rostlin obvyklá) vysoká plasticita v závislosti na podmínkách prostředí (tzv. fenotypová plasticita).
S lakušníkem vodním bývá velmi často zaměňován (a mnohdy vůbec nerozlišován) výrazně hojnější lakušník štítnatý (B. peltatum), který má větší květy, val kolem jamky nektaria ± hruškovitý (trefnější je ovšem zmínit, že tvarem připomíná pisoár), delší plodní stopky a lupenité listy „nezubaté“, s široce vroubkovanými úkrojky a mělkými zářezy, na bázi široce vykrojené až kolmo uťaté (je však třeba dávat pozor na rostliny z tekoucích vod, které mají čepel výrazně pozměněnou, s hlubokými zářezy). U kvetoucích rostlin lakušníku štítnatého ze stojatých vod jsou téměř vždy přítomny lupenité listy, zatímco lakušník vodní mnohdy za květu lupenité listy netvoří. V tomto stavu je snadno zaměnitelný za lakušník niťolistý (B. trichophyllum), který má menší květy, poloměsíčitý val kolem jamky nektaria a svou celkovou stavbou je subtilnější.
Podobný je také vzácný lakušník Baudotův (B. baudotii), který má velmi dlouhé, silně nazpět zakřivené plodní stopky a nažky na okrajích s úzkým křídlatým lemem (to je ale patrné až v suchém stavu a pod binokulární lupou). Pokud vytvoří lupenité listy, jsou charakteristicky trojklané až trojsečné.
Lakušník vodní se s lakušníkem štítnatým ochotně kříží, ale moc často k tomu v přírodě patrně nedochází, protože oba druhy v podstatě vikarizují: zatímco lakušník vodní roste v teplých oblastech, lakušník štítnatý se nížinám vyhýbá. Bylo zaznamenáno také křížení s lakušníkem niťolistým (B. trichophyllum).
Ohrožení a ochrana: Lakušník vodní je v Červeném seznamu ČR uveden jako nedostatečně prostudovaný druh vyžadující další pozornost (C4b). Na Slovensku je z hlediska ohrožení hodnocen jako druh potenciálně ohrožený (NT) a je zde chráněn i zákonem (§).
Poznámky: Ve světě bývají lakušníky převážně přiřazovány do rodu Ranunculus (pryskyřník). Je s podivem, že v Květeně ČR (1. díl) nejsou druhy B. aquatile a B. peltatum rozlišeny, ačkoli většina Evropy, včetně monografa Cooka, tyto taxony uznává již minimálně půl století.




Fotografováno dne 30. 5. 2011 (Loučeň, rybník Lutovník).