Syn.: Ranunculus trichophyllus Chaix, Ranunculus aquatilis subsp. abrotanifolius Ehrh., Ranunculus flaccidus Pers., Ranunculus aquatilis var. diffusus With., Ranunculus aquatilis var. phellandrifolius Schum., Ranunculus fluviatilis Pursh, Ranunculus pectinatus Dubois, Batrachium aquatile var. trichophyllum (Chaix) Spach, Ranunculus aquatilis var. brachypus Hooker et Arn., Ranunculus aquatilis var. pantothrix (Brot.) W. D. J. Koch, Ranunculus aquatilis var. abrotanifolius (Ehrh.) Steudel, Ranunculus affinis F. Schultz, Ranunculus drouetii F. Schultz, Ranunculus minutus Döll, Batrachium paucistamineum (Tausch) F. Schultz, Batrachium bipontium F. Schultz, Batrachium villosum F. Schultz, Batrachium drouetii (F. Schultz) van den Bosch, Batrachium aspergillifolium Dumort., Ranunculus aquatilis subsp. trichophyllus (Chaix) Moore et More, Ranunculus microtorus Arv.-Touv., B. minimum Schur, Ranunculus kaufmannii Clerc, Ranunculus aschersonii Freyn, Ranunculus curvirostris Freyn, Ranunculus aquatilis var. drouetii (F. Schultz) Lawson, Ranunculus phellandrifolius (Schum.) Krause, Ranunculus hirtissimum Krause, Ranunculus porteri Britton, Batrachium pedunculare Green ex C. F. Baker, Ranunculus pseudoflaccidus Petunn., Batrachium porteri (Britton) Britton, Batrachium kauffmannii (Clerc) Krecz., Ranunculus aquatilis var. calvescens (W. Drew) L. Benson, Ranunculus aquatilis var. porteri (Britton) L. Benson, Ranunculus aquatilis var. harrisii L. Benson, Batrachium paucistamineum subsp. trichophyllum (Chaix in Vill.) Dostál
Česká jména: lakušník chudotyčinký (Opiz 1852), pryskyřník vodní, lakušník (Čelakovský 1879), lakušník chudoprašný niťolistý (Dostál 1950), lakušník niťolistý, lakušník vláskovitý (Kubát 2002)
Slovenská jména: močiarka málotyčinková niťolistá (Dostál 1950), močiarka niťovitolistá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Batrachium trichophyllum
Rozšíření: Druh s rozlehlým areálem. Roste v Evropě kromě Skandinávie, v Asii od Středozemního moře na východ po Himálaj, na sever až za severní polární kruh, v severní a jižní Africe, Severní Americe a jihovýchodní Austrálii; je ale velmi pravděpodobné, že v části tohoto rozsáhlého areálu se jedná o jiné, dosud nerozeznané taxony. U nás zejména v termofytiku a mezofytiku, výškové maximum druhu v ČR je 740 m n. m. (Šumava, Volarský potok). V alpských jezerech druh roste i nad 2000 m n. m.
Ekologie: Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách rybníků a tůní, starých říčních ramenech a zavodňovacích kanálech. Terestrické formy rostou i na obnažených rybničních dnech. Nejčastěji ve vodách s písčito-skeletovitým dnem.
Batrachium trichophyllum
Popis: Jednoleté nebo vytrvalé byliny s lodyhou až přes 100 cm dlouhou, větvenou, lysou, vzácně krátce roztroušeně chlupatou. Lupenité listy vždy chybějí, řapík je 0,2–3,5 cm dlouhý, palisty vejčité, nejméně do 2/3 přirostlé k řapíku. Květní stopky za plodu až 5 cm dlouhé. Kališní lístky od koruny odstávající, brzy opadávající. Korunní lístky vejčité až obvejčité, 3,5-6,0 mm dlouhé, na okraji se nepřekrývající. Tyčinek 8–15. Kvete od dubna do srpna.
Záměny: Určování lakušníků je často nesnadné, ve sterilním stavu velmi často nemožné. Lakušník Rionův (Batrachium rionii) se liší větším množstvím velmi malých nažek v plodenství. Lakušník vodní (B. aquatile s. str.) má val kolem jamky nektaria přibližně kulovitého tvaru (u B. trichophyllum je val ± poloměsíčitý), obvykle poněkud větší korunní lístky, a někdy tvoří lupenité listy. Vzácný lakušník Baudotův (B. baudotii s. str.) rovněž může tvořit lupenité listy a má větší květy, květní lůžko je vejcovitě protažené a nažky křídlatě lemované. Lakušník okrouhlý (B. circinatum) má malé listy s tuhými, nesléhajícími se úkrojky rozloženými v jedné rovině, a větší květy.
Poznámky: Druh evidentně obsahuje kryptické taxony, které kvůli absenci použitelných morfologických znaků nejsou rozeznávány. V ČR se v rámci B. trichophyllum vyskytují minimálně dva taxony lišící se velikostí genomu a vykazující pozoruhodně odlišnou geografii: teplomilný typ (viz tyto fotografie) se vyskytuje pouze v nížinách, zatímco druhý typ preferuje střední polohy a nížinám se vyhýbá. Druhý typ lakušníku niťolistého se poměrně často kříží s lakušníkem štítnatým (Batrachium peltatum), u teplomilného typu bylo zaznamenáno křížení s lakušníkem vodním (Batrachium aquatile). Naproti tomu s nejpodobnějším druhem, lakušníkem Rionovým (Batrachium rionii) se druh patrně vůbec nekříží; jak vyplývá ze studia DNA, oba druhy nejsou bezprostředně příbuzné a jejich vzájemná značná podobnost je pouze evoluční paralelismus.
Zatímco oba typy na území ČR jsou tetraploidní, ze Skandinávie je udáván hexaploidní cytotyp. Ten se zde údajně kříží s rovněž hexaploidním lakušníkem vodním (B. aquatile), a to v takové míře, že hranice mezi oběma druhy již neexistují.
Druh velmi často kvete pod vodou (k opylení dochází zřejmě již v poupěti), v tomto stavu snadno uniká pozornosti. V alpských jezerech jsou známy typy, u kterých se květy vůbec neotevírají a k opylení dochází vždy v poupatech – tzn. jsou obligátně kleistogamické.
Ohrožení a ochrana: V ČR je lakušník niťolistý zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4a).
Batrachium trichophyllum
Batrachium trichophyllum
Batrachium trichophyllum
Fotografovali Tomáš a Hanka Mrázkovi, dne 22. 4. 2011 (u Milotic).