Bratři Bauerovi patří k nejpozoruhodnějším osobnostem vědecké ilustrace všech dob. I když se narodili na našem území, jejich dílo mělo vždy daleko větší ohlas v cizině. Cesty jejich osudu byly klikaté, jejich dílo poznalo veřejné uznání, ale i zapomnění.
BauerBauer
Ferdinand Lucas Bauer se narodil dne 20. ledna 1760 ve Valticích (dříve dolnorakouský Feldsberg), zemřel 17. března 1826 v Hietzingu u Vídně.
Tento excelentní botanický ilustrátor byl nejmladším synem Lucase Bauera, dvorního malíře Liechtensteinů. Po smrti otce byl spolu s bratry Josephem Antonem (1756–1830, dvorní malíř Liechtensteinů) a Franzem Andreasem dán do péče Norberta Boccia (1731–1806), převora kláštera ve Valticích, přítele rodiny Liechtensteinů. Boccius byl vzděláním lékař a botanik, znal se s vídeňským botanikem N. Jacquinem. Založil zahrady u valtického konventu, pěstoval léčivé i okrasné rostliny a věnoval se šlechtění ovocných dřevin. V roce 1777 vznikl první díl jeho 14 svazkové práce, nazvaný Liber regni vegetabilis retinens plantas ad vivum pictas ab admodum reverendo ac venerabili patre Norberto Boccius ord. S. Joannis de Deo actuali Priori Feldsbergensi collectae et a Josepho, Francisco et Ferdinando Bauer pictae. Od 2. svazku se práce jmenuje Hortus botanicus, poslední svazek je z roku 1804 (v posledních dílech jsou kresby i jiných kreslířů). Ve čtrnácti svazcích je asi 2700 akvarelů rostlin od bratří Bauerů, které si všímají i morfologických znaků – líc a rub listu, přítomnost chlupů, detaily květu, někdy i opylovači nebo škůdci. Na titulních listech svazků je většinou krajinka od Ferdinada nebo Franze Bauera. Všech 14 svazků Boccius věnoval Liechtensteinům, dnes jsou uloženy ve sbírkách Liechtensteinů ve Vaduzu.
V roce 1780 se oba bratři dostali do Vídně, kde pracovali pod vedením N. Jacquina. Seznámili se s linnéovským taxonomickým systémem, s prací s mikroskopem, učili se i krajinomalbě. Spolupracovali s J. Scharfem (1765–94) a J. Hofbauerem (1752–1809) na Jacquinově trojdílné práci Icones Plantarum Rariorum, která obsahuje 648 ručně kolorovaných mědirytin. První díl vznikal v letech 1781–86, druhý v roce 1786 a třetí v roce 1793. Ilustrace nejsou signovány, ale Ferdinad Bauer byl ve Vídni jen do roku 1786 a Franz do roku 1788. Pod Jacquinovým vedením se oba učili kresbu podřídit rostlinné morfologii, soustředit se na detaily a přesnost jejich provedení, zdůraznit důležité znaky. Vypracovali si svou vlastní precizní techniku kresby a kolorování. Pro práci v přírodě vypracovali systém číslování barev. Pracovali s tabulkou, kde byly odstíny očíslovány. Náčrty z přírody pak překreslili a okolorovali podle čísel.
V polovině roku 1786 se na Jacquinovo doporučení Ferdinad přidal k oxfordskému profesorovi J. Sibthorpovi (1758–96) jako malíř na výzkumné cestě do Řecka a Malé Asie. Vrátili se do Anglie v prosinci 1787 s více než 1500 náčrty rostlin, zvířat, ptáků, krajin, některé z nich se objevily v práci Flora Graeca. V latinském úvodu publikace Sibthorp uvedl, že Bauer má vynikající pověst a jeho zásluhy dokazují ilustrace. Desetidílná Flora vyšla až po Sibthorpově smrti, část v letech 1806–28 vydal J. E. Smith, část Lindley v letech 1833–40. V díle bylo 966 vynikajících ručně kolorovaných ilustrací. V roce 1801 na doporučení J. Bankse odcestoval Ferdinand jako kreslíř rostlin i zvířat Flindersovy expedice do Austrálie. Banks vybral odborníky pro tuto expedici, např. botanika R. Browna, krajinomalíře W. Westalla (1781–1850), zahradníka P. Gooda. Expedice odjela z Anglie 18. 7. 1801 přes Brazílii a kolem mysu Dobré naděje. Bauer už cestou kreslil ptáky, ale mnoho kreseb zničila vlhkost. V západní Austrálii přistáli 8. 12. 1801. Podmínky práce byly velmi náročné, Bauer dokonce na jedné cestě do vnitrozemí zkolaboval únavou a nedostatkem tekutin. Přesto stále kreslil, výsledkem bylo asi 1000 kreseb rostlin, 200 kreseb zvířat (byly méně výstižné, kreslené podle zastřelených exemplářů, výjimkou byla kresba koaly podle živého zvířete). Jejich loď Investigator musela být opravena, po dobu čekání Bauer pracoval např. 8 měsíců na ostrově Norfolk, nakonec se vrátil do Anglie 13. 10. 1805 s Brownem a s 11 bednami kreseb (celkem 1542 australských rostlin, 180 rostlin z ostrova Norfolk, přes 300 živočichů). Zpráva z cest byla zpracována především pro britskou admiralitu, botanickou část zpracovával R. Brown. Bauer do Flindersovy Voyage to Terra Australis přispěl 10 celostránkovými ilustracemi. S jeho ilustracemi vyšel Prodromus florae insulae Norfolk (1833), část jeho prací zůstala nepublikována, mnoho dokončených získala britská admiralita (v roce 1843 předány do Britského muzea). Na své publikaci Illustrationes Florae Novae Hollandiae Bauer pracoval 5 let (do roku 1812), rytiny si zpracoval sám. Naneštěstí publikace neměla obchodní úspěch, vytištěno bylo asi 50 souborů (nepřekvapí tedy, že v roce 1997 byl jeden soubor prodán za 125 000 liber).
V srpnu 1814 se Bauer vrátil do Vídně, pořídil si domek v Hietzingu blízko Schonbrunnské botanické zahrady a trávil čas malováním a exkurzemi do rakouských Alp. Pokračoval ve spolupráci na anglických publikacích, jeho mědirytiny jsou v Lambertově A Description of the Genus Pinus, Lindleyově Digitalidum monographia. Pracoval i pro rakouské autory, pravděpodobně jsou jeho litografie v Mikanově Delectus Florae et Faunae Brasiliensis (1820–25).
Ačkoliv byl jedním z nejlepších botanických ilustrátorů, byl brzy po své smrti téměř zapomenut. První, kdo chtěl oživit zájem o jeho práci, byl J. Lhotsky (1795–1866), který v letech 1832–38 navštívil Nový Jižní Wales a Tasmánii. O Ferdinandu Bauerovi napsal krátký životopis pro London Journal of Botany a zveřejnil Bauerovy dopisy z Austrálie. Mnoho z Bauerových maleb a herbářů je dnes v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, obrazy v knihovně muzea přírodních věd v Londýně a na Oxfordské univerzitě. Mnoho z jeho terénních kreseb se ztratilo za 2. světové války. Díky obnovenému zájmu o Bauerovu práci bylo v roce 1985 ve Vídni objeveno jeho 100 nekatalogizovaných kreseb. V knihovně Botanické zahrady v Madridu je možná v materiálech T. Haenkeho uložena původní Bauerova tabulka barev. Nedávno byly Bauerově práci věnovány výstavy pro australskou veřejnost (1998 Canberra, 2002 Adelaide).
Autorská botanická zkratka jeho jména je F. L .BAUER.
BauerBauer
Bratr předešlého umělce Franz (Francis) Andreas Bauer se narodil dne 14. března 1758 ve Valticích (Feldsberg), zemřel 11. prosince 1840 v Kew.
Po společném mládí s bratrem Ferdinandem odjel v roce 1788 s Jacquinem mladším do Londýna a byl představen J. Banksovi. Ten mu v roce 1790 nabídl místo prvního botanického ilustrátora v Královských botanických zahradách v Kew a v muzeu, s ročním platem 300 liber. Franz zde zůstal, kreslil nově objevené rostliny přivezené z celého světa do Kew.
Věnoval se detailnímu kreslení květin a jejich částí včetně mikroskopických podrobností. Pečlivě ručně koloroval litografické kopie svých kreseb. Pravděpodobně byl první, kdo v Kew kreslil anatomické detaily rostlin. Jeho práce mají vědeckou hodnotu – kreslil např. zvětšená pylová zrnka, v roce 1802 nakreslil poprvé jádro v rostlinné buňce vstavačovité rostliny (i když neznal jeho význam). Od roku 1816 spolupracoval i při studiu anatomických struktur lidského těla ve spolupráci s lékařem E. Homem (1756–1832). Ilustroval botanická díla a byl jmenován dvorním kreslířem rostlin krále Jiřího III. (1738–1820). Také učil členky královské rodiny kreslit rostliny, botanické ilustraci učil také botanika W. J. Hookera (1785–1865), který se stal významným botanickým ilustrátorem. V roce 1804 byl zvolen členem Linnaean Society, v roce 1821 se stal se členem Royal Society. Vytvořil mnoho dokonalých botanických a anatomických ilustrací, např. pro díla:
W. Aiton: Delineations of Exotic Plants cultivated in the Royal Garden at Kew, drawn and coloured and the Botanical characters displayed according to the Linnean Systém by Francis Bauer (1796–1803, s předmluvou J. Bankse);
J. Lindley: The Genera and Species of Orchidaceous Plants, illustrated by drawings on stone from the sketches of Francis Bauer (1830–38);
W. J. Hooker: Genera Filicum (Illustrations of the ferns, and other allied genera; from the original coloured drawings of the late Francis Bauer) (1842).
Známá je jeho litografická práce z roku 1818 Strelitzia depicta: or coloured figures of the known species of the genus Strelitzia from the drawings in the Banksian Library. Po jeho smrti byla část prací rozprodána, některé koupil R. Brown (dnes v Britském muzeu).
Botanická autorská zkratka jeho jména je F. A. BAUER.
Bauer
Na počest bratrů Bauerů byl pojmenován rostlinný rod Bauera, Cunoniaceae; Coelia baueriana (synonymum pro C. triptera) Orchidaceae; Galeandra baueri, Orchidaceae; Oncidium baueri, Orchidaceae; Eucalyptus baueriana, Myrtaceae; Grevillea baueri, Proteaceae.