Syn.: Perlebia galpinii (N. E. Br.) A. Schmitz
Česká jména: valina (Presl 1846), bauhinie (Mareček 1994)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Pochází z východu jižní a tropické Afriky, od KwaZulu-Natal po Zambii.
Ekologie: Ve své domovině roste v hustých křovinatých porostech.
Popis: Křovitá rostlina s popínavými nebo převislými větvemi, někdy nízký, rozkladitý strom, dorůstá výšky 1,5–5 m. Listy střídavé, řapíky až 1,5 cm dlouhé, čepele v obrysu okrouhlé, až 7 × 7 cm velké, na bázi klínovité, zaokrouhlené až srdčité, celokrajné, na vrcholu většinou asi do čtvrtiny rozeklané ve dva obvejčité až vejčité laloky, naspodu vynikle žilkované. Květy jednotlivé nebo v málokvětých axilárních latách, 6–8 cm v průměru, korunní lístky rozprostřené, obvejčité se zvlněnými okraji, na bázi dlouze zúžené, jasně cihlově červené, při kvetení postupně blednou do lososové barvy. Plody jsou zploštělé hnědé lusky 7–16 cm dlouhé a asi 2 cm široké, pukavé.
Využití: Oblíbená zahradní dřevina v teplých oblastech, využívaná jako solitéra a popínavá rostlina ve velkých zahradách a parcích. Mladé rostliny potřebují ochranu před mrazem, starší rostliny jsou odolné vůči suchu i mírnému mrazu. Dlouhé pružné větve byly používány africkými domorodci na pletení košů a na stavbu krovů.
Fotografováno dne 10. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Krugerův národní park).