Bohumil Bauše se narodil dne 17. 2. 1845 v Hradci Králové, zemřel 14. 11. 1924 v Praze. Byl to středoškolský pedagog, popularizátor přírodních věd, autor řady článků, publikací a překladů z oboru přírodních věd a v letech 1883 až 1896 také starosta Klubu přírodovědeckého v Praze.

Bohumil Bauše

Vystudoval gymnázium v rodném Hradci Králové, pak pokračoval ve studiu filozofie na Karlově univerzitě v Praze. Jako středoškolský pedagog působil v Jindřichově Hradci, Německém Brodě, Táboře a nakonec i v Praze (v Jindřišské).
Podle vyprávění Jaromíra Weniga byla jeho nejpopulárnějším spisem kniha Moře, podílel se také na vydávání Ottova slovníku naučného a Brehmova života zvířat.
Výrazně na něj vzpomíná Josef Velenovský – byl údajně člověkem oblíbeným, mírumilovným a trpělivým: „Bauše byl malé postavy, vlídné, úsměvavé tváře a pevného zdraví. Kulhal slabě na jednu nohu. Dočkal se vysokého věku 80 r., ale v posledních letech značně chřadl.“ Velenovský klade také Baušemu do úst citát: „Ti všichni se ženou proudem a sbírají a loví a z nasbíraného sbírky sestavují, já se klidně dívám a dělám si sbírku ze svých dojmů.“ K tomu ještě Velenovský dodává, že ve stejném duchu jsou psány i jeho publikace. Byl to i výborný kreslíř a malíř.

K jeho dílům patří:
Skály Prachovské (1885)
O původu ssavců (1889)
Čtvero ročních časů (1893)
Putování říší rostlinstva: výbor nejdůležitějších rostlin tuzemských i cizozemských (1894)
Volné listy z knihy přírody (1895)
Boj člověka proti škůdcům a ničitelům živočišným v domácnosti, sadě, zahradě, na poli a v lese (1905)
Život a cesty Dra Emila Holuba (1907)
K neznámým břehům! Památné cesty objevné (1907)
Říše věčného ledu: Cesty objevné, příroda a lid v krajinách polárních (1909)
Herbář: to je vylíčení všech důležitějších rostlin léčivých i jinak důležitých s dodatkem o některých látkách živočišných a minerálních slovem i obrazem (1909 a 1929)
Vývoj života na naší zemi (1910)
Ze zápisků přírodozpytce (1910)
Bohumil BaušeBohumil Bauše
Geneze jeho Herbáře je poněkud podivná a nepodařilo se nám ji dosud zcela jednoznačně osvětlit. Bauše je uváděn jen jako jeho nový upravovatel až ve 4. vydání, které pochází asi z roku 1909. Ve skutečnosti nakladatel Alois Hynek na obálku zcela nové Baušeho knihy použil starší obrázek bylinkářky s nůší (přidal i staré ilustrace) z knihy Český herbář, jejímž autorem byl jakýsi „dr. V. K.“ V databázi Národní knihovny je takto označován autor praktických příruček, který publikoval na konci 19. století v nakladatelství Aloise Hynka. K jeho pracím patří například Věrný rádce pro mužské ve věcech pohlavních, dále Bolení hlavy, jak se léčí, nebo jak ulevení si zjednat, také Malý zvěrolékař, aneb, Dobytčí lékařství a v neposlední řadě Malý domácí lékař: spis poučný hlavně pro lid, zároveň spolehlivý rádce ve všech nemocech obojího pohlaví. Původní Český herbář byl knihou mnohem obsáhlejší – a jistě i dražší. Bauše ji ve 4. vydání výrazně zkrátil (84 stran) a zcela přepracoval. Se staršími vydáními Českého herbáře – i přes identickou obálku a údaj o novém vydání – tedy Baušeho Herbář nemá mnoho společného.