Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité
Bellevalia desertorum
Rozšíření: Roste na nevelkém území v Izraeli, Jordánsku a zasahuje i na Sinajský poloostrov.
Ekologie: Stanovištěm jsou vyprahlé kamenité a skalnaté polopouštní svahy. Kvete velmi brzy zjara, když využívá zimní vláhu.
Bellevalia desertorum
Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou cibulí; stvol dorůstá do výšky 15 cm. Listy tvoří růžici, jsou obvykle 3–4, úzce kopinaté až kopinaté, někdy mramorovaně skvrnité, na okraji zvlněné, víceméně ležící na půdě. Květenství je válcovitý hrozen; květní stopky jsou velmi krátké nebo jsou květy téměř přisedlé; okvětí je válcovité, 8–13 mm dlouhé, světle fialové nebo bělavé, cípy jsou rozestálé; tyčinek je 6; semeník je svrchní, srůstá z 3 plodolistů. Plod je nepukavý, výrazně trojboký, na bázi zaokrouhlený, s papírovitými stěnami, opadává celistvý (a posléze se rozpadá).
Poznámka: Do rodu Bellevalia se v současné době řadí asi 65 druhů, rozšířených od východního Středozemí a Egypta až do Pákistánu. Pierre Richer de Belleval (1564–1632), po němž rod získal jméno, byl francouzský lékař a botanik, který se zasloužil o výuku botaniky na univerzitě v Montpellier a v roce 1593 zde založil první francouzskou botanickou zahradu.
Bellevalia desertorumBellevalia desertorum
Bellevalia desertorum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 2. 2008 (Palestinská autonomie, Judea, vádí Quelt).