Syn.: Belliopsis bellidioides (L.) Kuntze, Bellis droserifolia Gouan, Bellium corsicum C. Simon, Bellium droseraefolium Labill. ex Steud., Bellium nivale Req., Bellium pumilum Salisb.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Bellium bellidioides
Rozšíření: Endemit ostrovů v západní části Středozemního moře. Roste na Baleárách na Ibize, Mallorce a Menorce, dále na Korsice a Sardinii. Zplanění je hlášeno z Velké Británie.
Ekologie: Vyskytuje se na pastvinách a ve skalních štěrbinách, vystupuje od hladiny moře až do nadmořské výšky 2000 m.
Bellium bellidioides
Popis: Drobná vytrvalá lysá bylina vysoká 3–15 cm; vytváří nadzemní výběžky. Listy jsou poněkud dužnaté, kopisťovité, 3–10 mm dlouhé. Úbory vyrůstají jednotlivě na stvolech, mají 0,8–1,5 cm v průměru; zákrovních listenů je 10–14, jsou kopinaté, na ploše chlupaté, s úzkým blanitým okrajem; jazykovité květy jsou mnohem delší než zákrov, bílé, na rubu s širokým narůžovělým pruhem, trubkovité květy tvořící terč jsou žluté. Nažky jsou brvité, na vrcholu s 4–6 blanitými, na okraji roztřepenými šupinami.
Poznámka: Do rodu Bellium náleží asi 5 druhů, rozšířených ve Středozemí; nejvíce jich roste na Korsice (3 druhy), na Menorce a Sardinii (po 2 druzích).
Bellium bellidioides
Bellium bellidioides
Bellium bellidioides
Fotografováno dne 16. 5. 2013 (Itálie, Sardinie: Supramonte, Oliena, Monte Corassi).