Přírodní rezervace Bělýšov leží na jihozápadním cípu Bělýšovského lesa nad obcemi Slatina a Balkovy na Klatovsku. Hřeben Bělýšova (Říčej 692 m) je jedním ze tří souběžných hřbetů Chudenické vrchoviny oddělených širokými údolími, která na jihozápadě spojuje nejvyšší příčný hřbet Koráb (Koráb 722 m) nad Kdyní. Rozloha rezervace činí 11,4 hektaru.
Bělýšov
Rezervace byla vyhlášena roku 1955 jako území přirozených lesních porostů Branžovského hvozdu s pestrým hájovým podrostem. Předmětem ochrany jsou původní smíšené listnaté lesy s převahou dubu zimního (Quercus petraea). Jde o starý porost charakteru kyselé doubravy (dubohabrového háje) s lípou srdčitou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmem horským (Ulmus glabra) a bukem lesním (Fagus sylvatica), vyskytuje se zde i druh typický spíše pro teplomilné dubohabřiny – jeřáb břek (Sorbus torminalis). Keřem ohlašujícím jaro je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Bělýšov
Na začátku vegetačního období vykvete pestré bylinné patro s převahou sasanky hajní (Anemone nemorosa), jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), dymnivky duté (Corydalis cava), křivatce žlutého (Gagea lutea), plicníku lékařského (Pulmonaria officinalis) a orlíčku obecného (Aquilegia vulgaris). Můžeme zde najít i bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), oman hnidák (Inula conyza), řimbabu chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum), hrachor černý (Lathyrus niger), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), jetel alpínský (Trifolium alpestre), vikev hrachovitou (Vicia pisiformis), zimostrázek alpinský (Polygala chamaebuxus) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
Bělýšov