BERBERIS TRIGONA Kunze ex Poepp. et Endl. – dřišťál / dráč

Syn.: Berberis grisebachii Lechl., Berberis linearifolia Phil.
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité

Berberis trigona

Rozšíření: Roste v horských oblastech Chile a Argentiny přibližně mezi 36. a 43. rovnoběžkou.

Ekologie: Provází především stinná nebo pohostinná stanoviště v oblastech s humidním klimatem, zejména v údolích řek, ale může se vyskytovat až na horní hranici lesa. Toleruje teploty do –8 °C a několik týdnů sněhové pokrývky. Lokality leží v nadmořské výšce 500–2000 m.

Berberis trigona

Popis: Přímý, až 2,5 m vysoký stálezelený keř; nápadně hranaté větve nesou podélné korkové lišty. Ostny jsou listového původu, vyrůstají v nodech, jsou většinou trojdílné. Listy rostou ve svazečcích, jsou kratičce řapíkaté, eliptické až čárkovité, 1,5–5,5 cm dlouhé a 0,4–1 cm široké, kožovité, lysé, sytě zelené, na bázi úzce klínovité, na okraji podvinuté, zpravidla bez trnů, na vrcholu špičaté, s ostrým apikálním ostnem. Květy jsou jednotlivé nebo 2–4 tvoří okolík; stopky jsou nicí, 1–2,7 cm dlouhé; okvětí tvoří 15–21 volných, obvejčitých nebo vejčitých, asi 9 mm dlouhých, oranžových lístků; tyčinek je 6; semeník je svrchní. Plodem jsou téměř kulovité, tmavomodré, ojíněné peckovice 7–10 mm v průměru, s 3–6 semeny.

Záměny: Od dalších andských dřišťálů se Berberis trigona odlišuje úzkými listy s jediným apikálním trnem a oranžovými květy, alespoň část z nich vyrůstá v chudých okolících. Nápadným znakem jsou i lištovitě hranaté větvičky.

Berberis trigona
Berberis trigona
Berberis trigona

Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 24. 2. 2012 (Argentina, prov. Neuquén, San Martín de los Andes, Camino de los Siete Lagos).