Alexander Josef Bernard se narodil dne 22. ledna 1859 v Sobotce, zemřel 14. března 1912 v Táboře. Středoškolský profesor (c. k. gymnázium v Táboře), autor publikací a překladů z oblasti přírodních věd.

Alex. Bernard

Do historie české botaniky se zapsal mimo jiné jako autor dvou určovacích příruček. Starší z nich byl Klíč, jímž určiti lze stromy, kře a polokře v Čechách planě rostoucí i hojněji pěstované z listův (Tábor 1896). Sám Bernard v předmluvě k této práci o 114 stránkách přiznal, že inspirací mu byl i Analytický klíč stromů a keřů Hradce Králové a okolí od Josefa Tesaře z roku 1892.
Pouhé dva roky poté vyšel jeho další klíč, tentokrát Klíč k určování nejobyčejnějších rostlin v Čechách i na Moravě rostoucích a hojněji pěstovaných (Praha 1898).
Patrně nejrozsáhlejším Bernardovým botanickým dílem je velký Atlas botanický (dle soustavy Linnéovy), který vyšel v Praze u Kobera asi začátkem dvacátého století (pravděpodobně v roce 1910). Bernard je zde uveden jako upravovatel díla. Stejná funkce je mu přiznána i na titulní stránce knihy Příruční atlas botanický se stručným popisem vyobrazených rostlin z roku 1905 (Praha, Kober). Je tedy zřejmé, že v obou případech se jedná o díla převzatá, která Bernard jen upravoval pro nové vydání. Vyobrazení z Atlasu botanického jsou shodná s pracemi Pavla Vágnera z Johnova Přírodopisného atlasu rostlin z roku 1898. Ilustrace Příručního atlasu jsou totožné s vyobrazeními z díla Jacoba a Johanna Georga Sturmových Deutschlands flora in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen, které vycházelo v Norimberku v sešitech od roku 1796 až do roku 1862.
B. Němec o Bernardovi v roce 1929 uvedl, že psal také o houbách a publikoval učebnici lesnické botaniky. Jeho mykologické zájmy zmiňuje i J. Velenovský. V roce 1929 o něm řekl: Byl to můj dobrý, věrný přítel, něžný jako dívka, s bohatými vlasy a vždy usměvavou tváří. Rád botanisoval a před smrtí studoval pýchavky.

Z nebotanických knih je jistě podstatný jeho překlad 1. dílu Brehmova Života zvířat (Praha 1890). Je také autorem školních učebnic – Nerostopis pro pátou třídu gymnasialní (2. vydání 1891), Přírodopis živočišstva pro vyšší třídy škol středních (1895). Napsal také Atlas minerálů (Praha 1907). V geologii a mineralogii se věnoval zřejmě především okolí Tábora, o čemž svědčí například jeho články Nerosty okolí táborského (1908) nebo Geologické útvary a horniny okolí táborského (1909, obě práce in: Výroční zpráva vyš. gymnasia v Táboře).
Alex. Bernard