Besler, Basilius

Basilius Besler žil v letech 1561 až 1629, byl norimberským lékárníkem a zahradníkem.

Basilius Besler

V době života knížete biskupa Johanna Konrada von Gemmingena (asi 1593–1612) byl pověřen správou biskupských zahrad v bavorském městě Eichstättu. Biskup byl milovníkem květin, proto asi v roce 1596 (s jistotou před rokem 1599) nechal vybudovat velkou zahradu u hradu Willibaldsburg v Eichstättu, autorem návrhu byl údajně J. Camerarius mladší (1534–1598).

V roce 1613 Besler vydal (za předešlé vydatné finanční biskupovy pomoci) knihu Hortus Eystettensis (plný titul knihy zní Hortus Eystettensis, sive, diligens et accurata omnium plantarum, florum, stirpium: ex variis orbis terrae partibus, singulari studio collectarum, quae in celeberrimis viridariis arcem episcopalem ibidem cingentibus, olim conspiciebantur delineatio et ad vivum repraesentatio). Jedná se o soupis rostlin, které rostly v oné době právě v zahradě hradu Willibaldsburg. Kniha neobsahuje jen popisy rostlin, ale i nádherné ilustrace – celkově je jich v knize 1 084, a to na 367 mědirytinových deskách, což představuje asi 340 rodů. Formát knihy je 57 × 46 cm, celkový náklad byl asi 300 kusů, přičemž byly vytištěny dvě verze knihy – levnější byla k mání za 35 florintů a luxusní (ručně kolorovaná) za 500 florintů. Další vydání knihy pocházejí ještě z let 1640 a 1713. Autory ilustrací jsou malíř Sebastian Schedel, rytci Wolfgang Kilian, Dominicus Custos, Friedrich van Hulsen, Peter Isselburg, Heinrich Ulrich a další.
Rostliny jsou rozděleny do jednotlivých částí knihy podle doby květu (jaro, léto, podzim, zima). Najdeme zde celou řadu zajímavých exemplářů, např. jahodník s bílými jahodami nebo Calendula officinalis var. prolifera a Bellis prolifera, také řadu mediteránních lilií, tulipánů, hyacintů, ladoněk, narcisů a řebčíků, z typicky amerických rostlin tu objevíme třeba Helianthus annuus, Solanum lycopersicum, Solanum tuberosum, Tagetes patula, Agave americana, Melocactus, Opuntia. Z evropských orchidejí tu kromě běžných druhů (např. Cephalanthera damasonium a Cypripedium calceolus) najdeme i v zahradách jen problematicky pěstovatelné druhy, jako jsou Corallorhiza trifida, Goodyera repens nebo Nigritella rubra, do kategorie nepěstovatelných druhů jistě patří i Botrychium lunaria, Lathraea squamaria a Orobanche sp. Je tedy zřejmé, že kniha zobrazuje nejen rostliny v zahradě pěstované, ale i některé druhy rostoucí v okolí hradu planě.
Tato Beslerova kniha je pozoruhodným svědectvím o rostlinách, které se na začátku 17. století v Bavorsku – a tedy potažmo ve střední Evropě – pěstovaly. Více než polovina těchto rostlin pocházela z Bavorska – šlo tedy o druhy domácí, třetina zahrady byla mediteránní, asi desetina byla původu asijského a jen 5 % rostlin pocházelo z Ameriky. Řadu rostlin Besler získal od svých přátel, především od Joachima Cameraria a Carola Clusia.

Na Beslerovu počest byl později pojmenován americký rod Besleria L., Gesneriaceae.

Basilius BeslerBasilius Besler