Běstvina (okres Chrudim) leží na jihozápadním úpatí Železných hor, asi 16 km jihovýchodně od Čáslavi. Na návsi stojí barokní zámek tvořený čtyřkřídlou budovou s uzavřeným nádvořím, která byla v 19. století klasicistně upravena. V té době bylo v zadní části zámku postaveno železné schodiště vedoucí z prvního patra do zahrady, které se však do dnešních dnů nezachovalo.
Vznik zámeckého parku je datován do začátku 19. století. Proti zadnímu průčelí zámku byla vytvořena louka přecházejí v průhled směřující k západu, směrem ke kostelu v Pařížovu. Ve středu louky stávala fontána a podél byly vysázeny dvě řady stromů. Ty se na rozdíl od fontány dochovaly do dnes. Tvoří je především buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Také průhled je stále dobře zřetelný.
V zámeckém parku se nacházel také domek zahradníka a na okraji navazovala hospodářská budova. Obě budovy byly zbourány v roce 1982, kdy byl park revitalizován. V parku se zachoval pouze dřevěný pavilon z roku 1935, který sloužil dětské ozdravovně sídlící tehdy v zámku. Tu provozovala Nadace Jana Josefa Caretta–Millesima, která zámek vlastnila v letech 1910–48. Poté byl zámek zestátněn a sídlila v něm především zvláštní škola. Po jejím přestěhování do Třemošnice byl zámek prodán soukromé firmě. V současnosti je zámek i park veřejnosti nepřístupný.
K. Hieke uvádí z parku 8 jehličnanů a 44 listnáčů. Mezi nimi za nejvýznamnější považuje jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) s netypickým habitem, který se dochoval poblíž louky za zámkem. Mezi listnáči stojí za zmínku křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea), který se však nepodařilo nalézt. Z dalších druhů připomíná jasan americký (Fraxinus americana ‘Acuminata’), který stejně jako statnou katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides) vyvrátila vichřice v roce 2008. Bohužel z dalších listnáčů se do dnešních dnů mnoho zajímavých druhů nedochovalo. Výjimkou je statný platan javorolistý (Platanus ×hispanica) rostoucí před zámkem. Tento mohutný jedinec je chráněn jako památný strom. Jeho obvod ve výšce 1,3 m je 590 cm a je považován za jeden z nejmohutnějších platanů v naší republice. V okolí budovy zámku roste ještě několik pěkných, ale mladších platanů.
V zadní části parku se dochoval sloupovitý dub letní (Quercus robur ‘Fastigiata’). Nově vysázených stromů je minimum, je to především skupina smrků ztepilých (Picea abies) na severním okraji parku, jedle ojíněná (Abies concolor) a borovice vejmutovka (Pinus strobus), keře bobkovišně (Prunus laurocerasus) nebo zlatice prostřední (Forsythia ×intermedia). V severozápadním rohu parku se nachází dožívající ovocný sad. Park není dlouhodobě udržovan, což prospívá vegetaci jarního aspektu, která je bohatá na dymnivku dutou (Corydalis cava), sasanku hajní (Anemone nemorosa) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura).
Zámecký park zřejmě dříve volně přecházel v krajinu, která byla doplněna několika rybníky, dále alejemi, remízky, oborou a drobnými sakrálními stavbami. Zachovaly se také staré solitérní duby v lukách za parkem. Ze sakrálních staveb stojí za povšimnutí kaple sv. Jana Nepomuckého s půdorysem šestiramenné hvězdy nacházející se před zámkem. Byla pravděpodobně postavena podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla, popřípadě jeho žáka Jana Jakuba Vogela.
Dnes jsou staré aleje a staré duby, které navazují na jihozápadní okraj parku, chráněny jako evropsky významná lokalita Běstvina pro ochranu brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita).
Fotografováno dne 12. 3. 2014.