Motto:
… Vemte sobě své haleny a krpce,
by nás žádný nepohaňál, tak sa oblečte!
Nedbajte nic na psotu,
on miluje prostotu,
připravte jen srdce čisté – máte istotu!

Súce tedy přistrojeni, počujte,
jak vám povím, před tým Pánem tak sa chovajte:
klobúk z hlavy hneď dolů
posmykajte pospolu,
a nestojte a nebuďte jako pár volů! …
( – z moravské pastorely)


Naše loňské botanické putování po českých vánočních betlémech má letos vcelku nečekané pokračování. Bohumil Dušek ze Spolku českých betlemářů mne požádal o svolení zveřejnit dřívější článek o rostlinách v betlémech ve specializovaném časopise Betlemář. Souhlasil jsem, ale vymínil jsem si, že loňský pohled na květenu betlémů je potřeba ještě doplnit o další příklady. A tak jsem byl letos českými betlemáři pozván na výstavu vánočních ozdob a betlémů do výstavní síně Senátu ČR, abych zde nasbíral materiál pro dopsání tohoto pojednání. Bylo by jistě chybou nepředstavit toto pokračování i našim čtenářům.
Betlém

Betlém

Minule jsme se podívali hlavně na květenu betlémů vyřezávaných, většina z nich vznikala v 18. a 19. století. Aby bylo putování krajinou betlémů úplnější, podívejme se dnes na papírové betlémy. Tištěné papírové vystřihovací betlémy vznikaly v našich zemích od konce 18. století, většina z nich ale náleží století devatenáctému a první polovině 20. století. Tyto betlémy znamenaly v betlemářství skutečnou revoluci. Jednoduchost výroby a s ní spojená poměrně nízká cena přispěly k jejich masovému rozšíření. Papírový vystřihovací betlém jistě viděl každý z nás, mnozí jej sami vlastní. Autoři těchto betlémů jsou většinou neznámí.
Na první pohled nás na novějších vystřihovacích betlémech zaujme výrazně vyšší zastoupení exotických druhů. Staré betlémy s exoty značně šetřily, teď v betlémech najdeme mnohem více palem, ale třeba i kaktusy.
Zajímavou kompozici s palmě podobnou rostlinou najdeme v papírovém vystřihovacím betlému z nakladatelství Schreiber ze začátku 20. století. Při troše pozornosti ale velmi podobnou kompozici najdeme i u několika dalších betlémů, například u betléma ze čtyřicátých let 20. století. Evidentně se jedná o dobovou manýru, která byla tvůrci betlémů v první polovině 20. století často napodobována – nahoře je podivná kokosová palma (Cocos nucifera), pod ní něco mezi Asplenium nidus a nedorostlým banánovníkem. Rozhodně však této dvojici nescházejí exotické rysy. Podobnou skupinku rostlin – i když mnohem méně prokreslenou – najdeme i v reklamním betlému kolínské cikorky ze 30. let 20. století.
BetlémBetlém
K pravým botanickým perlám patří betlém pražského nakladatele Pavla Körbera (1862–1925), jeho floristický doprovod je opravdovou botanickou zahradou. Do určování druhů zobrazených v tomto betlému se zapojilo hned několik členů redakce našeho webu BOTANY.cz. Výsledný seznam zobrazených rostlin by snad mohl vypadat takto:
Agave americana
Aloe
sp.
Asplenium nidus
Betula pendula
Camellia japonica
Cereus peruvianus
nebo Trichocereus bridgesii
Dracaena
sp. nebo Yucca sp.
Monstera deliciosa
Musa acuminata
Opuntia
sp.
Quercus sp.
Washingtonia filifera, event. W. robusta nebo Trachycarpus fortunei
…a v neposlední řadě i neurčitelné druhy, nezřídka také ještě nikdy nevídaní mezirodoví kříženci.
Betlém
Vedle listnatých stromů s habitem blízkým středoevropským druhům (bříza, dub) tu najdeme i palmy a kaktusy. Velmi zajímavá je palma s vějířovitými, dlanitě trhanými listy – taková palma se ve starších betlémech neobjevuje (předcházející snímek vpravo). Mohla by to být původem americká Washingtonia filifera, která se do jižní Evropy dostala poměrně pozdě, až v roce 1877. Hned vedle vidíme rostlinu s palmovým kmenem a celokrajnými listy, takže při troše fantazie bychom mohli říci, že jde o kapradinu Asplenium nidus se smyšleným palmovým kmenem nebo o banánovník (Musa acuminata) také s nepatřičným palmovým kmenem. Podle habitu by snad mohlo jít i o druh Strelitzia nicolai, pochybujeme však, že by autor takto exotický a v Evropě dosud málo známý druh do betléma mohl nakreslit. Takže bychom této rostlině snad mohli říkat banánovník s palmovým kmenem. Mezi oběma palmami vidíme ještě nižší rostlinu s laločnatými listy. Soudíme, že by se mohlo jednat o druh Monstera deliciosa, ten je sice v reálu liánou, ale tento fakt mohl být pro autora betlému jen nepodstatným detailem.
Betlém
Speciální kapitolou jsou kaktusy a sukulenty. V betlémech z 18. a začátku 19. století se ještě neobjevují. Kaktusová módní horečka zalila Evropu až v polovině 19. století, tehdy se tyto rostliny staly nesmírně populárními, jejich ceny nezřídka šplhaly do závratných výšek. Takže následná rezonance této módní vlny se zapsala i do květeny betlémů. V tomto betlému vidíme snad Cereus peruvianus nebo Trichocereus bridgesii, Agave americana, Opuntia sp., snad i Aloe sp. V případě kaktusů (i některých dalších tropických rostlin) se jedná o americké druhy, které samozřejmě v době Kristova narození v Palestině jistě růst nemohly – vždyť přece do objevení Ameriky tehdy chybělo ještě pěkných pár století.
Je zajímavé, že tady ještě nenajdeme žádné dodnes oblíbené orchideje – jejich móda vystřídala kaktusovou manii na přelomu 19. a 20. století, autor tohoto betlému ji zřejmě ještě ve své době nepociťoval.
BetlémBetlém
Určitě je ale zajímavé, že tu najdeme kamélie – to, co vyhlíží jako kvetoucí růže, je podle stavby listu nutno označit právě za tento druh. A to také zcela zapadá do naší teorie, že v betlémech se nezřídka objevují módní druhy rostlin nebo alespoň jejich reálné podobě blízké napodobeniny. Kdo by neznal Dámu s kaméliemi, tento Dumasův román vyšel už v roce 1848, brzy poté na motivy románu složil Giuseppe Verdi i operu La Traviata (1853). Kamélie se v druhé polovině 19. století používaly jako ozdoba na dámských plesových šatech. Jejich květy se v plesové době do střední Evropy povětšině dovážely až z jihu Evropy, taková živá brož na šatech tehdy přišla na pěkné jmění.
Betlém

Betlém

Výjimečné postavení mezi papírovými vystřihovacími betlémy mají betlémy reklamní. V nich vždy alespoň některé postavy nesou narozenému božímu děťátku dary, které pocházejí od inzerujících firem: tu káva z kolínské žitovky, tu cikorka z Brandýsa nebo půlkilové balení jádrového mýdla značky ESO z Rakovníka – hmm… Santa s kolou v ruce se v této době výletu do Betléma ještě neúčastnil. Tato záležitost je podle betlemářů prvkem navýsost českým. I v zahraničních reklamách se sice v této době objevují vánoční motivy, nikdy ale nejde skupina gratulantů za Ježíšem do Betléma s krabicí žitovky v ruce, nikde zároveň nad jesličkami nezáří místo Gloria in excelsis Deo brutální reklamní slogan typu Kolínská cikorka vítězí jakostí! Takže až zase uslyšíte o dnešní komercializaci Vánoc, o ztrátě jejich původního významu, pomyslete si svoje. Už v dobách našich dědečků byly Vánoce také komerčním trhákem, právě jejich kouzlo mělo přitáhnout i nové zákazníky. Sklon snášet nechutnosti reklamy jsme zdědili evidentně už po našich předcích.
V reklamním betlému firmy Franck-Perola Pardubice, kávoviny z roku 1937 zaujme bohatá květinová girlanda u vstupu do chléva. Trochu připomíná plamének (Clematis sp.), koruny jsou však jen pětičetné, což není pro velkokvěté plaménky zrovna charakteristické. Jedná se tedy asi o básnickou licenci na motivy rodu Clematis.
Unikátním na tomto betlému je výskyt hub, patrně rodu Boletus. Houby v jiných betlémech obvykle nenacházíme. V pardubickém betlému firmy Karo-Franckovka z roku 1939 najdeme i tulipán (Tulipa). Jedná se samozřejmě o druh v betlémech zcela výjimečný.
Je určitě zajímavé, že se v českých betlémech této doby setkáváme jen dost vzácně s jehličnatými stromy, například se smrky (Picea). Ani ve výrazně „zeleném“ betlému Pavla Körbera žádnou koniferu nenajdeme. Jejich siluety rozeznáme vlastně skoro jen v betlémech „zasněžených“, například v betlému brandýské cikorky ze třicátých let 20. století. Jejich absence je zvláštní, snad připadaly tehdejším autorům kreseb jako příliš běžné, fádní, nevýrazné.
BetlémBetlémBetlém
Ukazuje se tedy, že papírové vystřihovací betlémy přinesly do betlemářství celou řadu nových exotických druhů rostlin. V dřívějších vyřezávaných betlémech se častěji setkáváme s rostlinami domácími nebo jim podobnými, palmy tu zastupují obvykle jen datlovníky (Phoenix dactylifera), jiné subtropické nebo tropické rostliny jsou poměrně vzácné. Ve 20. století se záliba v exotice projevila mnohem výrazněji. Autoři si obvykle příliš nelámali hlavu s tím, zda se vyobrazené druhy vyskytují i v okolí mediteránního Betléma, mnohem podstatnější pro ně bylo odkázat na cokoli cizokrajného, přitom klidně zachytili i rostliny, které pocházejí z oblastí planety, které v době Kristova narození ještě nebyly pro Starý svět vůbec objeveny. Nezřídka se jednalo o rostliny populární a módní, jako jsou kaktusy a kamélie. Řada exemplářů patří samozřejmě i do kategorie rostlin smyšlených. Zároveň je ve vystřihovacích betlémech z 20. století patrný odklon od rostlin domácích, především od konifer.
Betlém
Ať už máte pod vánočním stromečkem betlém jakýkoli, přejeme vám, abyste se v jeho blízkosti vždy cítili spokojeni a šťastni. A pokud v něm nápadně scházejí smrčky a borovičky, tak si je tam klidně sami domalujte – ať žijí pravé české Vánoce!