Rezervace Biotopo Lic. Mario Dary Rivera, známá jako Biotopo del Quetzal, se nachází mezi městy Purulhá a Salamá v horské oblasti Sierra de Chuacús (navazující na pohoří Sierra de las Minas) ve východní části Guatemalské vysočiny, v provincii Baja Verapaz v Guatemale. Vznikla v roce 1976 z iniciativy přírodovědce Maria Dary Rivery na ochranu kvesala chocholatého (Pharomachrus mocinno) z čeledi Trogonidae, posvátného ptáka mayských indiánů a národního symbolu Guatemaly. Rezervace se rozkládá v nadmořské výšce od 1500 do 2305 metrů, rozkládá se na ploše 1017 ha a chrání primární horský mlžný les. Patří mezi sedm biosférických rezervací, které spravuje CECON (Centro de Estudios Conservacionistas), jež spadá pod univerzitu Universidad de San Carlos de Guatemala (USAC).
Biotopo del Quetzal
Do rezervace se dostanete autobusem z města Cobán (směr Salamá). Cesta trvá asi 90 minut. Místy si nelze nevšimnout odlesněných svahů, pokrytých šedými fóliemi. Pod nimi se pěstují nízké zelené palmy rodu Chamaedorea (například Chamaedorea elegans) z čeledi arekovitých, určené na export jako dekorativní rostliny. Přibližně po 85 km řidič na požádání zastaví přímo u vchodu do rezervace. Po chvíli dojdete k návštěvnickému centru. Většina území Biotopo del Quetzal je pro návštěvníky uzavřena, pro veřejnost jsou vybudované pouze dvě dobře udržované stezky, které míjejí několik vodopádů a vyhlídek. Kratší trasa měří dva kilometry a delší, čtyři kilometry dlouhá stezka, se šplhá až do nadmořské výšky 1940 metrů. Cestou potkáte 450 let starý strom Xiú Guá Li-Che, nazývaný pro svůj věk Dědeček strom.
Biotopo del Quetzal
Průměrná roční teplota v rezervaci je okolo 16 °C. Maximální teplota může vystoupat až 29,4 °C, minimální klesnout na pouhé 4,1 °C. Prší tu často v průběhu celého roku, neboť toto území se nachází v tzv. kondenzační zóně, kde velmi teplý a vlhký vzduch z tropických nížin a údolí stoupá do vysoké nadmořské výšky, kde se ochlazuje a mění se v déšť. Relativně nejméně srážek spadne v únoru až dubnu (v období sucha), nejvíce pak v červnu až září (ve vrcholném období dešťů). V říjnu až lednu (na konci období dešťů a začátku období sucha) se vyskytují srážky v podobě neustálého mrholení a jsou takřka nepřetržité. Relativní vzdušná vlhkost se tu udržuje mezi 80 až 100 %.
Biotopo del Quetzal
V rezervaci Biotopo del Quetzal, která z floristického hlediska patří ke Středoamerické provincii, bylo zaznamenáno 326 druhů, 203 rodů a 88 čeledí rostlin, a to jak stromů a keřů, tak bylin, lián, epifytů, saprofytů či hemiparazitů. K druhově nejpočetnějším čeledím patří Orchidaceae, Polypodiaceae, Rubiaceae, Bromeliaceae, Asteraceae a Piperaceae. Na většině území Biotopo del Quetzal je hustý neprostupný porost, ale jsou zde místa, kde je vegetace částečně narušena. V ekosystému lesa hraje důležitou roli velké množství padlých a ztrouchnivělých stromů, větví a pařezů.
Biotopo del Quetzal
Stromové patro je velmi bohaté a zahrnuje na 95 druhů ze 44 čeledí, z nichž druhově nejrozmanitější jsou vavřínovité (Lauraceae) a mořenovité (Rubiaceae). Dále zde rostou zástupci čeledí Actinidiaceae, Araliaceae, Fagaceae, Myrtaceae a Theaceae. Stromové patro tvoří různé listnaté stromy, jako Alfaroa guatemalensis, Alfaroa costaricensis (oba Juglandaceae), Laplacea coriacea z čeledi Theaceae, šácholan Magnolia guatemalensis (Magnoliaceae), Dendropanax arboreus (Araliaceae), Hieronyma oblonga (Phyllanthaceae), nohoplod Podocarpus oleifolius (Podocarpaceae) či strom z čeledi vrabečnicovitých Daphnopsis tuerckheimiana.
Biotopo del Quetzal
Keřové patro je bohatší než patro bylinné. Tvoří jej na 65 druhů z 28 čeledí. Stromové kapradiny z čeledi Cyatheaceae jsou zastoupeny hned několika druhy. Velké zastoupení v tomto patře mají také čeledi Melastomaceae a Rubiaceae, kde můžeme uvést druhy jako Hoffmannia sessilifolia nebo Notopleura guadalupensis. Veliké množství lián je neodmyslitelným atributem horského mlžného lesa. Botanici zde zaznamenali 13 druhů z 9 čeledí. Z čeledi hvězdnicovitých tu roste například Hidalgoa ternata, z čeledi lilkovitých Lycianthes chiapensis a Lycianthes ocellata a z čeledi mučenkovitých Passiflora sexflora.
Biotopo del Quetzal
Bylinný podrost tvoří 50 druhů rostlin z 22 čeledí, k nejčastějším patří Orchidaceae, Polypodiaceae, Rubiaceae, Bromeliaceae, Begoniaceae, Iridaceae a Solanaceae. Setkali jsme se například s paprikou Capsicum lanceolatum (Solanaceae), červeně kvetoucí rostlinou Centropogon cordifolius (Campanulaceae), bihajou Heliconia adflexa (Heliconiaceae), pstročkem Maianthemum paniculatum (Asparagaceae), řeřišnicí Cardamine guatemalensis (Brassicaceae) nebo u vodopádu se štavelem Oxalis latifolia (Oxalidaceae).
Mezi hemiparazity jsou evidovány pouze dva druhy Antidaphne viscoidea (Santalaceae) a Struthanthus marginatus (Loranthaceae).
Biotopo del Quetzal
Díky vysoké vzdušné vlhkosti jsou stromy a padlé trouchnivějící kmeny hustě porostlé epifyty, zejména mechorosty, lišejníky, houbami, orchidejemi, broméliemi a kapraďorosty. Mezi epifyty tu najdeme epifytický strom Clusia salvinii (Clusiaceae), epifytické keře jako jsou například brusnice Vaccinium poasanum, Cavendishia bracteata, Satyria warszewiczii z čeledi vřesovcovitých. Nejpočetnější jsou bylinné epifyty, přírodovědci jich tady zaregistrovali na 100 druhů ve 12 čeledích, z nichž nejrůznorodější jsou Orchidaceae, Polypodiaceae, Bromeliaceae a Piperaceae. Mezi nejběžnější druhy vstavačovitých patří Pleurothallis cardiothallis, Stelis megachlamys, Epidendrum ramosum, Camaridium cucullatum, Sobralia macrantha, Oncidium oblongatum, Prosthechea cochleata. Z čeledi ananasovitých se tu vyskytuje Vriesea montana, Vriesea werckleana, Tillandsia standleyi a z čeledi pepřovníkovitých třeba Peperomia cobana. Z kapraďorostů převažuje žebrovice Blechnum binervatum (Blechnaceae), Phlebodium aureum (Polypodiaceae), Elaphoglossum obovatum (Dryopteridaceae).
Uvádí se tu na 80 druhů hub, především z rodů Amanita (muchomůrka), Boletus (hřib), Lactarius (ryzec), Mycena (helmovka), Marasmius (špička) a Russula (holubinka).
Biotopo del Quetzal
V mlžných lesích žije kromě savců také mnoho druhů ptáků, ale jak již název rezervace napovídá, hlavním lákadlem této chráněné oblasti je kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno). Ve vlhkém prostředí se dobře daří vzácným a málo známým druhům plazů, mezi které patří například neotropický ještěr Anolis cobanensis nebo slepýšovitý ještěr Abronia fimbriata, tejovitý ještěr Holcosus chaitzami, užovka Adelphicos veraepacis či jedovatý křovinář Bothriechis aurifer.
Biotopo del Quetzal
Z rostlinných druhů této rezervace jmenujme například:

Adiantum andicola (Pteridaceae)
Aldama dentata (Asteraceae)
Alfaroa guatemalensis (Juglandaceae)
Alfaroa costaricensis (Juglandaceae)
Anthurium silvigaudens (Araceae)
Anthurium subcordatum (Araceae)
Antidaphne viscoidea (Santalaceae)
Arachnothryx rufescens (Rubiaceae)
Archibaccharis salmeoides (Asteraceae)
Archibaccharis subsessilis (Asteraceae)
Arpophyllum giganteum (Orchidaceae)
Begonia convallariodora (Begoniaceae)
Begonia fusca (Begoniaceae)
Begonia heydei (Begoniaceae)
Begonia urophylla (Begoniaceae)
Bejaria aestuans (Ericaceae)
Bidens pilosa (Asteraceae)
Blechnum binervatum (Blechnaceae)
Blechnum wardiae (Blechnaceae)
Brassia verrucosa (Orchidaceae)
Browallia americana (Solanaceae)
Burmeistera virescens (Campanulaceae)
Calanthe calanthoides (Orchidaceae)
Camaridium cucullatum (Orchidaceae)
Capsicum lanceolatum (Solanaceae)
Cardamine guatemalensis (Brassicaceae)
Carex donnell-smithii (Cyperaceae)
Cavendishia bracteata (Ericaceae)
Centradenia grandifolia (Melastomataceae)
Centropogon cordifolius (Campanulaceae)
Chamaedorea arenbergiana (Arecaceae)
Chamaedorea pinnatifrons (Arecaceae)
Clidemia tuerckheimii (Melastomataceae)
Clusia salvinii (Clusiaceae)
Coccocypselum hirsutum (Rubiaceae)
Critoniadelphus microdon (Asteraceae)
Crusea calocephala (Rubiaceae)
Cyathea fulva (Cyatheaceae)
Dahlia imperialis (Asteraceae)
Daphnopsis tuerckheimiana (Thymelaeaceae)
Dendropanax arboreus (Araliaceae)
Disterigma humboldtii (Ericaceae)
Donnellyanthus deamii (Rubiaceae)
Drymonia oinochrophylla (Gesneriaceae)
Elaphoglossum latifolium (Dryopteridaceae)
Elaphoglossum obovatum (Dryopteridaceae)
Epidendrum ibaguense (Orchidaceae)
Epidendrum pseudoramosum (Orchidaceae)
Epidendrum ramosum (Orchidaceae)
Epidendrum veroscriptum (Orchidaceae)
Equisetum myriochaetum (Equisetaceae)
Eugenia verapazensis (Myrtaceae)
Euphorbia lancifolia (Euphorbiaceae)
Euphorbia triphylla (Euphorbiaceae)
Fuchsia arborescens (Onagraceae)
Fuchsia microphylla (Onagraceae)
Glossoloma cucullatum (Gesneriaceae)
Guadua angustifolia (Poaceae)
Gymnosiphon suaveolens (Burmanniaceae)
Hapalorchis lineata (Orchidaceae)
Heliconia adflexa (Heliconiaceae)
Heterocentron subtriplinervium (Melastomataceae)
Hidalgoa ternata (Asteraceae)
Hieronyma oblonga (Phyllanthaceae)
Hillia tetrandra (Rubiaceae)
Hoffmannia phoenicopoda (Rubiaceae)
Hoffmannia sessilifolia (Rubiaceae)
Hohenbergiopsis guatemalensis (Bromeliaceae)
Hydrocotyle mexicana (Araliaceae)
Hypericum arbuscula (Hypericaceae)
Hypericum pratense (Hypericaceae)
Isochilus linearis (Orchidaceae)
Jacquiniella cobanensis (Orchidaceae)
Jaegeria hirta (Asteraceae)
Lantana camara (Verbenaceae)
Lantana velutina (Verbenaceae)
Laplacea coriacea (Theaceae)
Leandra multiplinervis (Melastomataceae)
Lepanthes turialvae (Orchidaceae)
Liabum bourgeaui (Asteraceae)
Lisianthius brevidentatus (Gentianaceae)
Lobelia mexicana (Campanulaceae)
Lobelia nubicola (Campanulaceae)
Lobelia xalapensis (Campanulaceae)
Lycaste cruenta (Orchidaceae)
Lycaste virginalis (Orchidaceae)
Lycianthes chiapensis (Solanaceae)
Lycianthes ocellata (Solanaceae)
Magnolia guatemalensis (Magnoliaceae)
Maianthemum paniculatum (Asparagaceae)
Malaxis lepanthiflora (Orchidaceae)
Matayba oppositifolia (Sapindaceae)
Mazus pumilus (Phrymaceae)
Miconia glaberrima (Melastomataceae)
Mikania cordifolia (Asteraceae)
Mikania micrantha (Asteraceae)
Monochaetum floribundum (Melastomataceae)
Morella cerifera (Myricaceae)
Moussonia rupicola (Gesneriaceae)
Myriocarpa longipes (Urticaceae)
Myrsine coriacea (Primulaceae)
Nertera granadensis (Rubiaceae)
Notopleura epiphytica (Rubiaceae)
Notopleura guadalupensis (Rubiaceae)
Notopleura hondurensis (Rubiaceae)
Odontonema callistachyum (Acanthaceae)
Oncidium fasciculatum (Orchidaceae)
Oncidium oblongatum (Orchidaceae)
Oreopanax sanderianus (Araliaceae)
Orthaea brachysiphon (Ericaceae)
Oxalis latifolia (Oxalidaceae)
Palicourea padifolia (Rubiaceae)
Parathesis leptopa (Primulaceae)
Passiflora sexflora (Passifloraceae)
Peperomia cobana (Piperaceae)
Peperomia quadrifolia (Piperaceae)
Peperomia succulenta (Piperaceae)
Peperomia tenuipes (Piperaceae)
Peperomia tuisana (Piperaceae)
Phlebodium aureum (Polypodiaceae)
Phyllonoma ruscifolia (Phyllonomaceae)
Piper hispidum (Piperaceae)
Piper pseudoasperifolium (Piperaceae)
Pitcairnia wilburiana (Bromeliaceae)
Pleurothallis cardiothallis (Orchidaceae)
Podocarpus oleifolius (Podocarpaceae)
Polygala aparinoides (Polygalaceae)
Polygala paniculata (Polygalaceae)
Polymnia quichensis (Asteraceae)
Ponthieva tuerckheimii (Orchidaceae)
Pouteria campechiana (Sapotaceae)
Prosthechea baculus (Orchidaceae)
Prosthechea brassavolae (Orchidaceae)
Prosthechea cochleata (Orchidaceae)
Pseuderanthemum praecox (Acanthaceae)
Psychotria minarum (Rubiaceae)
Rhynchospora tuerckheimii (Cyperaceae)
Rhynchostele cordata (Orchidaceae)
Rumfordia guatemalensis (Asteraceae)
Rumohra adiantiformis (Dryopteridaceae)
Satyria meiantha (Ericaceae)
Satyria warszewiczii (Ericaceae)
Saurauia oreophila (Actinidiaceae)
Scutellaria inflata (Lamiaceae)
Senecio cobanensis (Asteraceae)
Siparuna thecaphora (Siparunaceae)
Sobralia macrantha (Orchidaceae)
Solanum nudum (Solanaceae)
Solanum schlechtendalianum (Solanaceae)
Solenophora wilsonii (Gesneriaceae)
Sphyrospermum cordifolium (Ericaceae)
Spigelia carnosa (Loganiaceae)
Stanhopea saccata (Orchidaceae)
Stelis hymenantha (Orchidaceae)
Stelis megachlamys (Orchidaceae)
Stelis platystylis (Orchidaceae)
Stelis segoviensis (Orchidaceae)
Sticherus bifidus (Gleicheniaceae)
Struthanthus marginatus (Loranthaceae)
Tillandsia butzii (Bromeliaceae)
Tillandsia guatemalensis (Bromeliaceae)
Tillandsia lampropoda (Bromeliaceae)
Tillandsia multicaulis (Bromeliaceae)
Tillandsia standleyi (Bromeliaceae)
Trema micrantha (Cannabaceae)
Turpinia insignis (Staphyleaceae)
Uncinia hamata (Cyperaceae)
Vaccinium poasanum (Ericaceae)
Vriesea montana (Bromeliaceae)
Vriesea werckleana (Bromeliaceae)
Witheringia solanacea (Solanaceae)
Biotopo del Quetzal
Fotografováno dne 10. 2. 2015.