Syn.: Persicaria bistortoides (Pursh) H. R. Hinds, Polygonum bistortoides Pursh
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Bistorta bistortoides
Rozšíření: Vyskytuje se v západní části Severní Ameriky, v oblasti od kanadské Britské Kolumbie přes americké státy Washington a Oregon až po východní Kalifornii, snad zasahuje i do severozápadního Mexika, ve směru východním se areál táhne Skalistými horami až do Montany, Wyomingu a Colorada.
Ekologie: Roste na březích horských vodních toků, na vlhkých až mokrých loukách, na mokrých alpínských svazích, v nadmořských výškách od 1300 až do 3800 m. Kvete od července do září.
Bistorta bistortoides
Popis: Vytrvalá bylina s 1–3 lodyhami, které jsou přímé, (10–)20–70(–75) cm dlouhé. Přízemní listy jsou řapíkaté, eliptické až podlouhle kopinaté či obkopinaté, 5–22 cm dlouhé a 0,8–4,8 cm široké, na bázi zaokrouhlené, někdy i uťaté nebo klínovité, celokrajné, poněkud zvlněné, na vrcholu špičaté, na líci lysé, na rubu lysé nebo chlupaté, šedozelené, lodyžních listů je až 6, dolní jsou řapíkaté, horní přisedlé, k vrcholu lodyhy se postupně zmenšují, jsou eliptické až úzce kopinaté; botka je válcovitá, hnědá, 9–25(–32) mm dlouhá, lysá. Květenství je obvykle jednotlivé, krátce válcovité až vejcovité, (1–)2–4(–5) cm dlouhé, stopkaté; květy vyrůstají ve svazečcích po 1–2, okvětní lístky jsou 4–5 mm dlouhé, bílé nebo bledě růžové, tyčinky jsou vyniklé. Plodem je nahnědlá nažka, která je až 4,2 mm dlouhá.
Využití: Kořeny této rostliny používali původní Američané v kuchyni, sloužily i při léčbě kožních chorob.
Bistorta bistortoides
Bistorta bistortoides
Bistorta bistortoides
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 8. 2017 (USA, Oregon, Crater Lake National Park).