Syn.: Agaricus imberbis (Bull.) E. H. L. Krause, Bjerkandera fragrans (Peck) Murrill, Bjerkandera holmiensis (Fr.) P. Karst., Bjerkandera pallescens (Fr.) P. Karst., Boletus fumosus Pers., Boletus imberbis Bull., Cladomeris imberbis (Bull.) Quél., Cladomeris saligna (Fr.) Quél., Daedalea imberbis (Bull.) Chevall., Daedalea saligna Fr., Gloeoporus fumosus (Pers.) Pilát, Gloeoporus fumosus f. eminens (Velen.) Pilát, Grifola fumosa (Pers.) Zmitr. et Malysheva, Grifola funosa (Pers.) Zmitr. et Malysheva, Leptoporus fumosus (Pers.) Pat., Leptoporus imberbis (Bull.) Quél., Meripilus salignus (Fr.) P. Karst., Merisma imberbis (Bull.) Gillet, Merisma salignum (Fr.) Gillet, Polyporus aberrans Velen., Polyporus decurrens Velen., Polyporus demissus Berk., Polyporus emergens Velen., Polyporus eminens Velen., Polyporus fragrans Peck, Polyporus fumosus (Pers.) Fr., Polyporus fumosus var. fragrans (Peck) Rea, Polyporus hederae Ade, Polyporus imberbis (Bull.) Fr., Polyporus pallescens Fr., Polyporus robiniae Velen., Polyporus salignus (Fr.) Fr., Polyporus salignus var. holmiensis Fr., Polyporus tyttlianus Velen., Polystictoides fumosus (Pers.) Teixeira, Polystictoides pallescens (Fr.) Lázaro Ibiza, Polystictus pallescens (Fr.) Bigeard et H. Guill., Tyromyces fumosus (Pers.) Pouzar
Čeleď: Hapalopilaceae Jülich – hlinákovité
Bjerkandera fumosa
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Roste jako saprofyt na odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů (především vrba, topol), ojediněle může žít i paraziticky. Jednoleté plodnice rostou celoročně, hlavní vegetační období je jaro a podzim. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Bjerkandera fumosa
Popis: Plodnice jsou konzolovité, bokem přirostlé k substrátu, někdy s rozlitou bází nebo rozlité; rostou taškovitě nad sebou. Klobouk má délku až 15 cm a je až 4 cm tlustý, s okrajem ostrým nebo tupým, nepravidelně zvlněným. Povrch klobouku je hladký nebo mírně pásově hrbolatý, v mládí sametově plstnatý, později lysý, okrový až rezavě hnědý, někdy koncentricky zónovaný, na okraji v mládí bělavý. Rourky až 3 mm dlouhé, bělavé, oddělené od dužniny klobouku tmavou linkou. Póry drobné (2–4 na mm), okrouhlé, později i hranaté a protažené, v mládí bělavé nebo našedlé, později podobně zbarvené jako klobouk, někdy šedě ojíněné, po otlačení hnědnou. Dužnina v mládí pružná, kožovitá, později tuhá a křehká, bělavá až okrová. Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, 5–6,5 × 2,5–3.5 µm velké.
Záměny: Podobná je častěji se vyskytující šedopórka osmahlá (Bjerkandera adusta) s tenčími klobouky a šedými póry.
Využití: Je nejedlá.
Bjerkandera fumosa
Bjerkandera fumosa
Bjerkandera fumosa
Fotografováno dne 13. 2. 2011 (u Roztok).