Syn.: Acanthus pectinatus Willd. ex Nees, Acanthus tetragonus R. Br., Ruellia ciliaris L., Ruellia persica Burm. f.
Čeleď: Acanthaceae – paznehtníkovité
Rozšíření: Areál se rozkládá od Egypta přes Sinajský poloostrov a Izrael dále na východ, druh roste na celém Arabském poloostrově, severně od Perského zálivu ještě v jižním Íránu a Pákistánu.
Ekologie: Stanovištěm jsou štěrkovitá nebo písčitá místa v polopouštním prostředí, také běžně na dnech vádí. Vystupuje do nadmořské výšky asi 800 m. Rostliny opylují motýli.
Popis: Nevysoká, přímá nebo vystoupavá, tuhá, bohatě větvená vytrvalá bylina nebo polokeřík, dorůstá výšky kolem 30 cm. Listy jsou vstřícné; řapík je až 1,2 cm dlouhý; čepel je podlouhlá až kopinatá, 2–6 cm dlouhá a 0,8–2 cm široká, krátce hustě šedě chlupatá, celokrajná nebo s oddálenými osténky, zakončená tuhým ostnem. Květenství je hustý klas; listeny tvoří 4 řady, jsou vejčité, na okraji obvykle s 2–3 páry dlouhých tuhých ostnů, zakončené trnem 1,5–3,5 cm dlouhým; listence jsou čárkovité, 1–1,5 cm dlouhé; kalich je blanitý, 4cípý, horní cíp největší, 2-3laločný, postranní cípy jsou drobné; koruna má krátkou trubku, horní pysk je zakrnělý, dolní pysk trojlaločný, modrofialový, s tmavě nachovým žilkováním; funkční tyčinky jsou 4, dvojmocné; semeník je svrchní, dvoupouzdrý. Tobolky jsou stlačeně vejcovité,6–7 mm dlouhé, obsahují 2–4 semena.
Poznámka: Není vyloučeno, že některé údaje z jihu Arabského poloostrova se vztahují k druhu Blepharis edulis, který bývá s druhem B. ciliaris někdy ztotožňován.
Fotografovali Tomáš Svoboda, dne 22. 4. 2005 (Írán, ostrov Hormoz, solný peň Hormoz) a Alena Vydrová, dne 3. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Misfat al Abriyyin).