BOLBOSCHOENUS LATICARPUS Marhold et al. – kamyšník širokoplodý / šašina

Syn.: Scirpus maritimus var. cymosus Rchb., Bolboschoenus maritimus subsp. cymosus (Rchb.) Soják
Česká jména: kamyšník široký (Kubát 2002), kamyšník širokoplodý (Danihelka et al. 2012)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Bolboschoenus laticarpus

Rozšíření: Druh byl popsán teprve v roce 2004 podle sběru z východních Čech (od obce Bukovka). Vyskytuje se ve střední Evropě, na západ po severozápadní Francii, na sever po severní Německo, na jihu po severní Itálii, roztroušené lokality byly zaznamenány na Balkáně až po jihovýchodní Bulharsko, na východ přes jižní část evropského Ruska až po Ural. Zároveň se objevuje na Dálném východě, ovšem tamější rostliny možná patří k jinému taxonu, vyskytujícímu se v Japonsku.
U nás roste především v Polabí a na jižní Moravě roztroušeně až dosti hojně, jinde vzácně nebo zcela chybí.

Ekologie: Roste v litorálních pásmech rybníků, přehradních nádrží a zaplavených pískoven i řek a říčních ramen, dočasně zaplavovaných terénních depresích, v polích a lukách, zaplavovaných příkopech a drenážních kanálech, v současné době stále častěji jako polní plevel. V rámci rodu u nás je to druh s nejširší ekologickou amplitudou ve vztahu k půdnímu chemismu. Je vázán převážně na stanoviště s kolísající vodní hladinou, optimum rozvoje je v mělké vodě. Kvete v červnu a červenci.

Bolboschoenus laticarpus

Popis: Vytrvalá bylina, 60–100 cm vysoká. Lodyha je přímá, tuhá, s úzkými listy. Květenství je volné, tvořené přisedlými i stopkatými klásky, stopkatých klásků obvykle o málo více nebo stejný počet jako přisedlých, stopky nesou většinou více než jeden klásek, délka stopek stopkatých klásků převyšuje dvojnásobek délky přisedlých klásků. Blizny jsou tři, avšak některé květy pouze se dvěma bliznami. Plody v průřezu tvaru rovnoramenného trojúhelníku, exokarp je úzký.

Záměny: Nejpravděpodobnější se jeví záměna s kamyšníkem vrcholičnatým (Bolboschoenus yagara). Tento druh s těžištěm rozšíření v jihočeských pánvích se vyznačuje také rozkladitým květenstvím, avšak semena mají na průřezu tvar rovnostranného trojúhelníku a pouze nepatrně vyvinutý exokarp.

Ohrožení a ochrana: Patří k vzácnějším druhům ČR, které vyžadují pozornost (C4a).

Poznámka: Hybridogenní taxon nejpravděpodobnější rodičovské kombinace kamyšník vrcholičnatý (Bolboschoenus yagara) a kamyšník polní (Bolboschoenus koshewnikowii). Druhý jmenovaný je v současnosti označován jménem Bolboschoenus planiculmis.

Bolboschoenus laticarpusBolboschoenus laticarpus
Bolboschoenus laticarpus
Bolboschoenus laticarpus

Fotografovali Tomáš Mrázek, dne 24. 8. 2013 (Česko, u Chržína); Soňa Píšová (porovnání plodů).