Syn.: Borassus flabelliformis L., Borassus flabelliformis Roxb., Borassus sundaicus Becc., Borassus tunicatus Lour., Lontarus domestica Gaertn., nom. illeg., Pholidocarpus tunicatus (Lour.) H. Wendl., Thrinax tunicata (Lour.) Rollisson
Česká jména: palmyra, lontar (Mareček 1994)
Čeleď: Arecaceae – arekovité
Rozšíření: Dosti rozsáhlý areál se táhne v jižní a jihovýchodní Asii od Srí Lanky a Indie přes Bangladéš, Barmu a Thajsko do Laosu, Kambodže a Vietnamu, dále v Malajsii a v Indonésii, zejména v Malých Sundách, a snad i na Nové Guineji. Vymezení původního rozšíření je však obtížné, protože se odedávna pěstuje. Výskyt v jižní Číně, Pákistánu a severní Austrálii je druhotný nepochybně, údaj ze Sokotry se zřejmě vztahuje k příbuznému africkému druhu Borassus aethiopum.
Ekologie: Typickým prostředím je vegetace v území se střídajícími se periodami sucha a horka a monzunových dešťů, je citlivý na mráz. Preferuje vysýchavé písčité nebo nivní půdy, často roste v liniových porostech mezi polními kulturami nebo i rýžovišti. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 800 m.
Popis: Statná dvoudomá palma dosahující výšky 20–25(–30) m; kmen je přímý, štíhlý, ale v nejširším místě může dorůstat až 1 m v průměru, na vrcholu nese 40–70 listů, které tvoří nápadně kulovitou korunu. Listy jsou dlanité; řapík je 0,6–1,2 m dlouhý, polooblý, žlutý, s krátkými nepravidelnými tuhými tmavými ostny; čepel má 0,6–1,2 m v průměru a tvoří ji 60–80 čárkovitě kopinatých úkrojků 4,2–9,5 cm širokých, špičatých. Samčí květenství je 0,9–1,5 m dlouhé, tvořené obvykle 7 primárními větvemi; sekundární větve jsou asi 30 cm dlouhé, nesou vijany o 4–7 květech; kališní lístky jsou srostlé, jejich cípy jsou úzce klínovité, na vrcholu uťaté, asi 3 mm dlouhé; korunní lístky jsou rovněž srostlé, s cípy asi 0,1 cm dlouhými; tyčinek je 6, s velmi krátkými nitkami; pistillodium je sotva patrné. Samičí květenství je drobnější, květy vyrůstají jednotlivě, jsou kulovité, o průměru asi 3 cm; kališní cípy jsou ledvinité, asi 1,5 cm dlouhé; korunní cípy jsou asi 1 cm dlouhé; staminodií je 6–9; semeník je kulovitý, 3–4pouzdrý. Plod je široce vejcovitá peckovice 15–25 cm široká, s vláknitým, dužnatým mezokarpem a obvykle 3 semeny.
Využití: Všestranně užitečná palma. Dává především mízu s vysokým obsahem cukru, který je důležitým zdrojem energie; míza se nechává rovněž zkvašovat na víno nebo se z ní destiluje pálenka. Jedlá jsou i mladé plody a klíčky. Listy se sklízejí a používají jako střešní krytina, také se z nich vyrábějí košíky, dříve se používaly místo papíru jako podklad na psaní, z řapíků se staví stěny, ploty, vyrábí nářadí; plody jsou oblíbenou potravou vepřů.
Poznámka: Rod Borassus zahrnuje asi sedm druhů rozšířených v sušších tropech Starého světa.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 29. a 31. 3. 2017 (Barma, Pagan).