Česká jména: kadidlovník (Presl 1846, Mareček 1994)
Čeleď: Burseraceae Kunth – březulovité
Boswellia elongata
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra v Indickém oceánu, kde se vyskytuje dalších šest endemických druhů tohoto rodu.
Ekologie: Plošiny a kamenité svahy se skeletovitou půdou, s vegetací rozvolněných poloopadavých lesů ovlivňovaných monzunovým klimatem. Vyskytuje se v nadmořských výškách 100–650 m, zpravidla na vápencovém podkladě.
Boswellia elongata
Popis: Nejmohutnější ze sokotranských kadidlovníků. Strom s křivolakým kmenem, sukovitými větvemi a deštníkovitou korunou. Borka se na kmeni i větvích odlupuje v tenkých světlých plátech. Listy má zpravidla soustředěny na koncích větví, jsou střídavé, lichozpeřené, nejčastěji s 7–13 jařmy, vřeteno listu je nekřídlaté. Lístky jsou podlouhlé až kopinaté, 3–10 cm dlouhé a 1–3 cm široké, na okraji mělce vroubkované, na povrchu poněkud zkrabacené, oboustranně zelené, na líci lysé a lesklé, na rubu hustě bíle plstnaté. Květenství je úžlabní, latovité nebo hroznovité, řídké, až 15 cm dlouhé. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, žlutavé, nepříliš nápadné, tyčinek je celkem 10 ve 2 kruzích, gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a vytváří svrchní semeník. Plod je tobolka.
Boswellia elongataBoswellia elongata
Boswellia elongata
Boswellia elongata
Využití: Ze všech druhů rodu Boswellia se získává klejopryskyřice zvaná kadidlo, kterou rostliny roní z kmene při poranění. Zaschlá klejopryskyřice se sbírá v podobě průsvitných žlutavých hrudek. Protože má mj. antiseptické účinky, byla využívána již v prehistorické době v lidovém léčitelství; později se obchod s kadidlem stal velmi výnosným byznysem – největší odběratelé v době antiky byli staří Egypťané a Židé. Obchod s kadidlem v Jemenu v současné době zřejmě nejvíce využívá právě klejopryskyřice z druhu Boswellia elongata.
Poznámka: Rod byl pojmenován podle skotského lékaře Johna Boswella.
Boswellia elongata
Boswellia elongata
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, dne 20. 2. 2010 (Jemen, Sokotra, planina Homhil).