Přiznám se, že původně se mi do tohoto článku vůbec nechtělo. Můj pohled na budoucnost totiž není zrovna růžový, takže proč zbytečně čtenáře otravovat zakaboněnými výhledy. Ale nakonec jsem si řekl, že můj názor přece není vůbec nutné nějak speciálně zamlčovat, vždyť tento výklad dob příštích není ani zdaleka jediný možný, nemám přece v ruce křišťálovou kouli, o budoucnosti nevím absolutně nic. To přece musí být každému jasné. A navíc budu skutečně jen rád, když se mi nastávající časy za mou skepsi pěkně vysmějí!

Ladislav Hoskovec

V nadcházejících desetiletích bude stále více botanická ilustrace vytlačována digitální fotografií. Před několika lety 75 procent čtenářů BOTANY.cz v anketě prohlásilo, že v botanické literatuře dávají přednost fotografii před kresbou. Takže pro ně to možná bude znít ohromně: v knihách i časopisech bude stále více efektních a čarokrásných fotografií rostlin. Největším zdrojem těchto fotografií bude internet, je velmi pravděpodobné, že tyto snímky budou přebírány z otevřených internetových fotogalerií, ale i ze specializovaných privátních fotostránek.
Již dnes se obecně ví, že nemálo fotografií rostlin na internetu (někteří tvrdí, že je jich dokonce většina) je chybně druhově určených. Tyto chyby se budou prostřednictvím přebírání stále častěji dostávat i do knih a periodik, tedy především do tiskovin populárně laděných, jejichž komerční úspěšnost nelze oddělit od jejich vizuální atraktivity. Chyby v určení vyobrazených rostlin se objevují i v knihách již dnes, ale v porovnání s tím, co teprve příjde, je to ještě velká pohoda. Zapomeňme na to, že při vydávání takových publikací někdo omyly opraví!

Samotný botanický internet se bude velmi výrazně profilovat: nejintenzivněji budou přibývat weby plné krásných fotek, na nichž se však čtenář dočte – kromě skoro nezpochybnitelně uvedeného jména druhu – jedině to, jakým fotoaparátem a hlavně kým byly rostliny fotografovány, no a potom ještě zjistí cenu fotografie pro její komerční použití. Z těchto webů se budou vybírat fotografie pro knihy a časopisy především. I když se to zdá naprosto nesmyslné, tak stále budou vznikat také weby, na nichž nenajde čtenář kromě jména druhu nejen vůbec žádný další text, ale dokonce ani patřičné fotografie. Těchto neuvěřitelných databází je na internetu již dnes hromada, jejich smysl je zřejmě možno osvětlit jedině při použití hodně vysoké magie… V té se bohužel nevyznám.
Čtenářsky nejúspěšnější internetové stránky o rostlinách – ty už mít příliš hezké snímky nebudou – budou doplňovány o kuchařské recepty, mastičkářské rady a horoskopy, eventuálně o prodej semen, sazenic, doplňků stravy a herbicidů. Počítám, že nejpozději do deseti let (spíš dřív) vznikne i první velmi navštěvovaný floristický pornoweb. O poznání menší zájem bude o weby, kde bude k fotografiím rostlin připojována autorská poezie, povídky a jiné podobné „veselé historky z natáčení“. Velkou popularitu si nezískají ani weby s filmovými klipy o rostlinách – při určování druhů totiž ani v budoucnosti nebude podstatný roztřesený a nedoostřený záběr kamery, stále se bude oceňovat spíše ztrnulý pohled fotografický.
Botanicky relevantní informace bude poskytovat jen hrstka specializovaných webů (jejich návštěvnost bude samozřejmě vcelku nízká), na kterých budou působit spíš botanikové (profesionálové společně s nadšenými amatéry), než fotografové. Ale přesto budou tyto weby obsahovat v drtivé většině také jen fotografie. Takových projektů bude v blízké budoucnosti vznikat celá řada, ale jak rychle budou vznikat, tak rychle budou zanikat (většinou po 3 až 5 letech, v závislosti na délce školní docházky autorů těchto webů). Delší trvání mohou mít weby, které budou podporované vědeckými institucemi. Jenže ani ty nebudou botanickou ilustraci potřebovat. A když přece jen někoho jedině z čisté fintivosti napadne doprovodit odborný web ilustracemi, použije díla již dávno hotová – vždyť kdo by chtěl platit za nový ilustrátorský projekt, když stát krátí vědeckým institucím dotace i na jejich samotnou existenci? Vysvětlení se prostě vždycky najde…

Botanická ilustrace bude v nejbližších desetiletích skomírat, bude se stávat stále větším luxusem omezeným snad už pouze na odbornou literaturu. Dlužno však říci, že ani vědecká literatura nebude potřebovat botanickou ilustraci v oné podobě, jak ji známe dnes. Doba vytváření národních květen skončí, za nedlouho budou v odborné literatuře dominovat jen grafy a tabulky, hned tak nevymizí ani mapy. Snad se v ní ještě vzácně budou objevovat kresby vybraných detailů rostlin, ale ty obvykle zvládnou nakreslit u mikroskopu i studentky botaniky. Navíc dnes si fotografie troufne hravě i na hodně velké detaily. Na evropském trhu se už objevily knihy, které na celostránkových podbarvených tabulích zachycují výhradně fragmenty a klíčové detaily rostlin – silně tím připomínají staré ilustrace z 19. a začátku 20. století. Jenže pozor, teď už jsou to všechno fotografie!
Jistá perspektiva by se mohla ilustrátorům ještě rýsovat v tvorbě školních učebnic a didaktických pomůcek (včetně tabulí u naučných stezek apod.). Jenže dokáže tato příležitost vůbec někoho uživit? Obzvláště, když od tvůrců učebnic a výukových programů je možné slyšet, že autor netextových částí by měl být vlastně potěšen, když je jen uveden v tiráži jejich učebnice? – To nežertuji, tuto nehoráznou obdivuhodnost jsem vyslechl již několikrát.
Takže nakonec specializovaní vědečtí ilustrátoři najdou uplatnění snad leda v užitém umění, třeba při tvorbě bytových dekorací, tapet, koberců, eventuálně ti nejlepší budou prodávat své práce jako umělecká díla po jednotlivých kusech. Dnešní módnost starých botanických ilustrací se snad v blízké budoucnosti přehoupne do fáze čistě komerční, kdy bude lhostejné, zda na nákupní tašce je použit starý Redouté nebo dokonale zvládnutý rostlinný motiv výtvarníka současného. Redoutéův Lathyrus jsem už na igelitce viděl.

Mohlo by se zdát, že novou nadějí pro botanickou ilustraci může být trojrozměrné zachycení rostlin a nové trendy v počítačové grafice. Jistě, tohle určitě na chvíli zaujme. 3D-knihy spatřily světlo světa už před lety, jdou dobře na odbyt, pěkný regál se jich na trh ještě vejde. Svízelné je, že i 3D vychází z fotografie. Avšak virtuální realita nabídne navíc řadu dalších vymožeností, pro které ještě dnes nemáme ani jména. Problém by snad mohl být jen v tom, že tato doba se v plném lesku projeví zhruba v polovině 21. století, kdy se začne ten náš stále úspěšnější svět výrazně potýkat s energetickou krizí. Skvělých novinek, které by mohly silně ovlivnit třeba i botanickou ilustraci, bude mít tento svět skutečně ještě mnoho. Jen se stále výrazněji bude prohlubovat propast mezi existencí těchto možností a jejich širším využitím. Jen tak zcela řečnicky – jak jste prožívali poslední výpadek dodávky elektrického proudu?

Co říci závěrem? Pro mě osobně předešlé řádky žádnou katastrofu neznamenají. Mám knihovnu plnou starých knih s nádhernými botanickými ilustracemi, za zimních večerů si v nich rád listuji. Při hře s těmito knihami mi připadá poznání opravdu krásné. Mohu všem vřele doporučit, aby si to vyzkoušeli také. A co třeba, kdybyste se zkusili na knihy s botanickými ilustracemi častěji ptát v knihkupectvích!?

Poznámka redakce:
Ladislav Hoskovec je šéfredaktorem BOTANY.cz a místopředsedou Přírodovědné společnosti.