Před nedávnem mi jeden můj velmi dobrý přítel popsal svůj názor na Facebook. Nebylo to nic lichotivého, musím přiznat, že s řadou jeho postřehů jsem bezvýhradně souhlasil. Ale domnívám se, že některé rysy Facebooku přeci jen úplně detailně neznal. Pokusím se své zkušenosti s botanickým FB tedy trochu popsat.

Na přímou otázku, přímá odpověď: ano, botanický Facebook opravdu existuje. Nechci probírat zahrádkářská zákoutí této sociální sítě – to je kapitola zcela samostatná, nezajímám se ani o bylinkaření. Jde mi o botaniku.

Celkem k ničemu jsou FB skupiny a stránky botanických internetových webů i institucí, jejich prezentace bych přirovnal k přilévání vody do moře po naběračkách. Chápu, že mnohý tvůrce internetových stránek od FB možná očekává užší propojení se čtenáři, ale toho se nejspíš nedočká, bohatě stačí mít na webu kontaktní formulář. To daleko zajímavější jsou přečetné skupiny zaměřené na určování rostlin. Je sice pravda, že pokud se stane členem takové skupiny české nebo třeba i polské jen trošku ostřílenější rostlinofil, po dvou dnech začne otráveně zívat nudou. Ale kdo říká, že tam musí zůstat… Je dobré se poohlédnout po skupinách z oblastí geograficky vzdálenějších nebo kosmopolitněji zaměřených. Do FB vyhledávače tedy napište raději „plant identification“ či „identificación de plantas“ než „určování rostlin“. A vůbec není špatné k tomu přidat ještě fráze typu „native flora“, „flora spontanea“ nebo „flora of“ apod. Najednou se před vámi rozprostře celý svět. Během jediného dne můžete vidět stovky fotografií rostlin doslova z celé planety. Sami se můžete pokusit je i určovat, většina FB skupin vaši aktivitu přivítá.

K naprosto nejsolidnějším skupinám patří rostliny Sicílie – tam určují rostliny i pedagogové z tamních univerzit. Skvělá je ale třeba i flóra Kypru, pozoruhodná může být květena Balúčistánu, rostliny Pákistánu nebo Indie, či rovnou květiny Himálaje. Pro Středoevropana přímo ohromné jsou skupiny k určování rostlin Austrálie, obstojná je ale i flóra Mexika. Určitě zajímavé jsou i skupiny s květenou tropické Afriky či Malty, Bulharska a Arménie. Pak samozřejmě existují i zajímavé kosmopolitní skupiny k určování rostlin vedené v angličtině. Největší z nich má více než 90 tisíc členů, každou minutu tu přistane několik fotografií odkudkoli. Je opravdu jedinečné vidět kupříkladu druh Chorispora tenella z Pákistánu a hned za okamžik vedle něj i z Utahu. Lze nádherně srovnávat invazivní plevely, potěší ale i pohled na druhy s areály značně omezenými. Není neobvyklé, že v takových skupinách určují rostliny i univerzitní profesoři, můžete se od nich dozvědět víc, než byste původně od nějakého ušmudlaného Facebooku čekali. Někteří botanikové vedou i skupiny ryze odborně zaměřené – třeba před autory Florida Flora and Ecosystematics možno dokonce i smeknout.

Samozřejmě i FB má své nedostatky. Strašná je především úroveň mnohých zasílaných fotografií – je neuvěřitelné, co lidé občas chtějí určit… Inu, kostřavu z metru svede jen málokdo, pákistánskou žlutou brasikácku bez plodů a listů nikdo.
Občas se i stane, že se v určité skupině silně projevuje horlivý a nadprůměrně sečtělý zahrádkář (nejspíš skalničkář nebo bylinkář), který houževnatě využívá všechny čtyři své zahradnické encyklopedie z let 1950 až 1985. To pak může mít člověk pocit, že zrovna omládl o pěkných pár desetiletí (v případě bylinkářů o několik století). Můžete třeba zkusit vysvětlit takovému horlivci, že to, čemu on říká Ornithogalum umbellatum, není O. umbellatum ani omylem, ale buďte si jisti, že na vás okamžitě vytáhne mapy z BONAPu a nepomůže vám, ani kdybyste mu skenovali skvělé obrázky od paní Skoumalové-Hadačové z akademické Květeny České republiky a přísahali přitom na holý pupek a zdraví svých dětí. Zajímavé a nevzácné jsou záměny botanických druhů za zahradní kultivary, viděl jsem třeba legrační záměnu hezky vyfotografovaného druhu Tulipa sylvestris za jakýsi obludný hybrid ze skupiny Tulipa greigii. Jména hybridů sveřepí určovatelé uvádějí obzvláště rádi, možná jim používání těchto divných jmen přináší jakousi extatickou libost. Poukázat v některých skupinách (především tedy amerických) na to, že Chionodoxa je vlastně v současnosti příslušníkem rodu Scilla, může být oříškem také, s naznačováním, že Scilla siberica je pro mnohé Evropany Othocallis, jsem raději vůbec nezačínal. Na přílišné nadšence je potřeba dávat pozor, když se takový někde objeví, je dobré s ním nediskutovat, což je jistě menší problém, než ho řezat přes internetové linky.
Vtipní jsou i bdělí ochránci čistoty původní vegetace. Obvykle určují jen do úrovně rodu, nezapomenou ovšem připojit ke svému ID i poznámku typu „dig out“ nebo „kill it with fire“, aby bylo jasné, že například takový česnáček lékařský je odpudivá zrůda, která nemá v americké půdě co pohledávat. Že je ve skupině i houf Evropanů, pro které je tento druh v normě, neřeší.
Intenzivní spršku humoru obvykle přinášejí i scénky, při nichž nějaký rodilý anglofon požádá o tzv. „common name“, protože latinské jméno rostliny prostě přečíst nedokáže. Když to skončí jen strohým předhozením nějakého i pro anglofona srozumitelného jména, je to vcelku nuda. Někdy se však stane, že je dotyčnému vysvětlována jeho krajany latinská výslovnost. Jen málokterá klasická groteska dosahuje tak vysoké míry komična.
Svéráznou chorobou FB jsou samozřejmě i spamy. Vzpomenu na jeden obzvláště žertovný: v jisté skupině se probírala velmi nadšeně šanta kočičí (Nepeta cataria), když se mezi komentáři najednou objevil odkaz na služby prostitutky jménem Chanta. Zda to mohlo vycházet z nějaké zvukové podobnosti se šantou, netuším, anglická jména této rostliny totiž jsou Catnip, Catswort nebo Catmint. Nejspíš ji přitáhly jen tak ty kočky… Veškeré linky bezprostředně nesouvisející s určováním rostlin samozřejmě administrátoři dobrých skupin okamžitě odstraňují.

Sečteno podtrženo: chcete-li si zajistit pravidelný přísun lokalizovaných fotografií rostlin z celé planety, neexistuje nic lepšího než Facebook. Může to výrazně obohacovat váš přehled o rostlinstvu, o morfologické variabilitě kosmopolitních druhů, můžete si rostliny určovat třeba jen ze sportu. Bylo by skvělé, kdyby třeba i u nás se zvýšil počet profesionálů, kteří budou působit v botanicky profilovaných skupinách na FB. Když to mohou dělat Američané, Italové a Indové, jistě by to zvládli i Češi. A nejspíš by se tak i snížil počet chybně učených rostlin, které se toulají po internetu ve stále větším množství. Ostatně, i věrohodnost určovacích FB skupin samozřejmě není stoprocentní: jednoznačně nejlepší jsou Sicilané, obstojní Němci, velmi dobré jsou také některé další regionální skupiny, u kosmopolitních ID skupin však odhaduji správnost určení jen zhruba na 60 %. Až s jistým pohnutím mysli musím konstatovat, že existují i skupiny, kde není správně určeno téměř nic. Nicméně svět nikdy nebyl blíže.