Internet si otevřel dveře do českých institucí v roce 1992. Během několika let obsadil i stoly v obývacích pokojích běžných domácností, ba prodral se i k židlím dětí. Tento fakt proměnil lidskou společnost více, než jsme si sami ochotni vůbec připustit. Bylo by podivné, kdyby se v tomto médiu záhy neobjevila i botanika.

Kdo byl autorem prvního botanického článku na českém internetu, netušíme. Těžko bychom na internetu hledali něco botanického v první polovině devadesátých let 20. století – berme to jednoduše tak, že například Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně spustila svůj web až 7. ledna 1996, Karlova univerzita 6. května 1997, Český rozhlas se na internetu usadil o rok později. Základní internetová informace například o katedře botaniky Masarykovy univerzity vypadala v prosinci 1998 takto:
Internet
Internet
Hned dále se už ale objevovaly i jiné informace, třeba o České národní fytocenologické databázi a programu Turboveg, stránky obsahovaly také informace pro studenty a další údaje týkající se vlastního provozu katedry. O samotných rostlinách bychom se toho ale v této době na webu této botanické katedry mnoho nedočetli. A podobné to bylo i na stránkách dalších botanických pracovišť i spolků (třeba u ČBS).
Můžeme tušit, že na prahu internetových dějin se objevovaly zmínky o rostlinách častěji snad jen na webech větších institucí, kde však byly pouze určitým doplněním informací zcela odlišného charakteru. Tak fungovala třeba rubrika Co kvete v parku Petra Krásy, která se na stránkách Muzea Sokolov objevovala kolem roku 2000, anebo o něco mladší přírodopisné okénko na webu Českého rozhlasu.

K jednoznačně vyhraněným nejstarším českým botanickým webům patří:

  • Chráněná území Zlínského kraje Zdeňka Podešvy (nature.hyperlink.cz) – web byl spuštěn na začátku roku 2001
  • Encyklopedie rostlin Václava Kubíčka (kvetena.cz) – od roku 2002
  • Herbář Wendys Zdeňka Pazdery (botanika.wendys.cz) – od roku 2002
  • BOTANY.cz založil původně pod doménou nikde.cz Ladislav Hoskovec už v dubnu 2003, pod současným názvem web funguje od července 2007
  • Photo Gallery Wildlife Pictures Josefa Hláska (hlasek.com) – výhradně fotografická galerie činná od roku 2003
  • Flowers Petra Kocny (dnes Digitální herbář) – fotogalerie, od roku 2003
  • Herbář.cz Jiřího Šumbery – od roku 2003, fungoval asi do roku 2007
  • Květena lesů, luk, vod a strání Jarmila Dufka (kvetena.com)
  • Květena ČR Petra Kociána (kvetenacr.cz) – z roku 2003
  • Orchideje naší přírody Davida Průši (orchideje.net) – asi z roku 2004, autor tehdy vytvářel i web o koniklecích ČR a SR, weby zanikly
  • BioLib.cz Ondřeje Zichy (biolib.cz) byl spuštěn v roce 2002, botanika se na něm objevila v roce 2004

Byly spuštěny i první větší weby zahradnické, např.:

  • Skalničky Martina Pilného (skalnicky.cz) – od roku 2000
  • Architektura zahrady manželů Vymazalových (garten.cz) – od roku 2000
  • Citrusy.cz (citrusy.cz) – od roku 2001, neaktualizováno od roku 2008
  • Hobby zahrada (hobbyzahrada.cz) – od roku 2001
  • Skalničky Pavla Slabého (kadel/skalnicky.cz) – od roku 2001
  • Pelargonie.cz Josefa Hejduka (pelargonie.cz) – od roku 2002, neaktualizováno od roku 2006
  • Kocourovy rady do zahrady Petra Kocandy (kocour.webpark.cz) – od roku 2002, neaktualizováno od roku 2005
  • Floreus.net Davida Chytky z roku 2003 – zde bychom našli úplně první internetové články L. Hoskovce, web však záhy zanikl
  • Dendrologie – listnaté dřeviny Petra Horáčka (dendrologie.cz) – od roku 2003
  • Okrasné dřeviny Mirko Mojžíška (dendro.mojzisek.cz) – z roku 2004

Vznikaly i poměrně krátkověké projekty, třeba web Rostliny u nás Radka a Petry Pincových (od roku 2002) anebo web Aleny Vydrové a Víta Grulicha Batrachium.eu (2007–08). Smutný osud potkal i společný projekt několika českých botanických webů Lokality rostlin (založen v roce 2008). V roce 2005 krátce zazářil i první uzavřený český botanický web Rostliny.com (k získání přístupu na něj byla povinná registrace).
V roce 2003 vznikl v prostředí tehdejšího BOTANY.cz vlastně i historicky první botanický blog Florián (nepřežil transformaci webu v roce 2007), o rok později i botanický internetový rozcestník.

Všechny tyto weby byly v této nejstarší době aktivitami ryze privátními, nedotovanými státem nebo akademickými institucemi. Až na pár výjimek, které zřizovaly univerzity a Akademie věd:

  • Sites of Botanical Interest in Moravia vytvářel Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně (Botanical Interest in Moravia) – stránky vznikly už v roce 2002
  • Rubi Bohemici – grantový projekt Vegetace ostružiníků, Botanický ústav AV ČR – od roku 2003 asi do roku 2005
  • Klíč k určování mechorostů ČR byl grantovým projektem z Českých Budějovic (link) – projekt vznikl v roce 2004

Začátky internetové botaniky byly nezřídka skromné, dodnes fungující obří weby tehdy obsahovaly třeba jen několik desítek článků s minimem informací, anebo byly jen galeriemi fotografií. Jiné obsahovaly pouze PDF nebo textové dokumenty s minimem fotografií. Příkladem může být tento screen článku ze stařičkého BOTANY.cz – podobu tohoto článku můžete srovnat i s jeho dnešním stavem:

Bulbocodium

A po stařičkém BOTANY.cz z roku 2003 ještě předbotanický dědeček BioLib.cz z roku 2002:
BioLib
Již tehdy byly samozřejmě velmi výrazně navštěvovány českou veřejností i weby zahraniční, vzhledem k poměrně vysoké ceně tehdejšího připojení si mnoho uživatelů internetu z nich stahovalo fotografie přímo do svých počítačů (až s jistou nostalgií osobně vzpomínám třeba na nádherné fotografie z britského webu Rare Plants J. P. Christiana nebo na úžasný web Australian National Botanic Gardens). Ale chodilo se tenkrát třeba i na web Botanika.sk a Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska – sem tedy spíše pro informace. S rychlým nástupem digitální fotografie se však záhy stalo pouhé stahování fotografií zbytečným, veřejnost se spíše zaměřovala na hledání informací, které by vedly k druhovému určení vlastních fotografií rostlin. Spolehlivé internetové klíče však byly velmi vzácné, zároveň v počtu zpracovaných druhů silně omezené, rostliny byly zprvu členěny jen podle barvy květů.
Lze bez nadsázky říci, že začátky internetové botaniky byly plné nadšení, za radost z nové technické vymoženosti, která umí člověku posloužit, se schovala i řada překlepů či odborných nepřesností, které se na webech hojně objevovaly. Tato situace se začala podstatně měnit na konci prvního desetiletí 21. století, kdy se k otevřeným projektům přidávalo stále více odborníků, profesionálních botaniků i ekologů. Prvotní radost se začala proměňovat spíše v nekonečné hodiny práce nad korekturami textů.

Weby se v následujících letech stále výrazněji profilovaly, jejich počet značně narostl. Kromě velkých botanických atlasů se objevily i weby zaměřené na léčitelství, použití rostlin v kuchyni, stránky pěstitelských spolků, zahradnických firem, ochranářských organizací, přečetné osobní fotogalerie různé kvality. Po roce 2007 se na webech vyrojilo už i několik žádaných internetových určovacích klíčů.
Avšak nově začaly ve druhé polovině 1. desetiletí tohoto století na internet stále více pronikat i databáze odborných institucí, především vysokých škol (zde sehrála významnou roli Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně se svou Galerií flóry a vegetace a Botanickou fotogalerií), botanických zahrad (katalog Unie botanických zahrad ČR Florius.cz) a dalších akademických pracovišť (Databanka flóry ČRFlorabase nebo Databáze herbářových dokladů ve sbírkách ČRlink). Oficiální prezentace botanických institucí na internetu se stala povinností, teď už stránky některých z nich přestaly být jen statickými informacemi o výskytu a titulech zaměstnanců. Virtuální galerie Botanické zahrady MU v Brně fungovala sice už v roce 2002, ale například web Botanické zahrady hl. m. Prahy byl spuštěn až v roce 2004 a samostatný web Botanické zahrady PřF Univerzity Karlovy Na Slupi až ve skoro neuvěřitelném roce 2008 (dřívější prezentace této zahrady na webu univerzity z roku 2004 obsahovala pouhých 549 slov, tj. 3611 znaků včetně mezer, a to i s kuriózním podpisem autora, hrdě a statečně čtenářům nabízela dokonce i jedinou fotografii zahrady o rozměrech 162 × 122 pixelů). Naše botanické instituce se svou internetovou prezentací příliš nespěchaly. Je trošku smutné, že některé z nich si roli internetu neuvědomily dodnes a jejich weby jsou stále spíše parodií na funkční stránky.
Internet
Byl to právě botanický internet, který motivoval také vznik nových přírodovědných organizací. A tak v roce 2007 zaštítilo server BOTANY.cz občanské sdružení Přírodovědná společnost, v témže roce bylo založeno i občanské sdružení Přírodou.cz, které podporovalo činnost Atlasu rostlin, v roce 2011 vzniklo i občanské sdružení BioLib. Internetová botanika tedy sestoupila z monitorů do reálného světa. Větší možnosti, které nově vytvořená občanská sdružení webům zajistila, umožnily pořádání akcí i mimo virtuální realitu. Server BOTANY.cz tak například uskutečňuje vlastní odborný průzkum (např. monitoring vegetace pražských nádraží, chráněná území Prahy), uspořádal již tři ročníky botanické ilustrátorské soutěže, připravuje akce pro děti, exkurze pro veřejnost, výstavy, ankety a přednášky. Lze očekávat, že tento trend bude mít vzestupný charakter a časem se vytvoří podobných – původně vlastně jen virtuálních – organizací daleko více. Jedná se o zcela nový fenomén, který u počátků internetu nikdo neplánoval, vyšel z čisté iniciativy autorů botanických webů. Bylo by nanejvýše vhodné, aby si i neinternetová botanická společnost tuto historickou proměnu uvědomila a akceptovala ji.
Internet
Internetová botanika se pro mnohé stala každodenní usilovnou prací, bez které by současná dosti vysoká úroveň českých botanických webů nebyla vůbec možná. Vím, že v prostředí internetové botaniky bude stále docházet ke změnám, přesunům… Avšak rozhodně věřím, že úroveň české internetové botaniky se bude stále zvyšovat.
Internet
Pořadatelé a sponzoři akce:

Botanická zahrada
PS
BOTANY.cz
Botanický ústav
MŽP