Syn.: Bromopsis atlanticus (H. Lindb.) Holub, Bromopsis benekenii (Lange) Holub, Bromus atlanticus H. Lindb., Schedonorus benekenii Lange, Zerna atlantica (H. Lindb.) Holub, Zerna benekenii (Lange) Lindm.
Česká jména: sveřep větevnatý Benekenův (Dostál 1950), kostřavice Benekenova (Dostál 1989), sveřep Benekenův (Kubát 2002)
Slovenská jména: stoklas vetvistý Benekenov (Dostál 1950), stoklas Benekenov (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Burnett – lipnicovité
Bromus benekenii
Rozšíření: Roste skoro v celé Evropě kromě Islandu, severu Skandinávie a Mediteránu, na východ zasahuje do evropského Ruska, na Kavkaz, do severní části Turecka a Íránu, nejvýchodněji se objevuje na západní Sibiři, v Altaji a Himálaji. U nás se vyskytuje roztroušeně až dosti hojně po celém území, zejména v oblastech s výskytem úživnějších substrátů.
Ekologie: Vyhledává humózní lesy, křoviny a paseky, v pásmu od pahorkatin do hor. Kvete v červnu a červenci.
Bromus benekenii
Popis: Vytrvalá, 0,5–1,2 m vysoká bylina. Listy jsou ploché, převislé, nejvyšší stébelný list s pochvou oděnou hustými, 0,1–0,3 mm dlouhými chlupy a pouze jednotlivými delšími chlupy. Lata je štíhlá, řídká, jednostranně převislá, hlavní větévka nejnižšího rozvětvení 3–8 cm dlouhá s 1–4 postranními větévkami. Klásky za květu i zralosti ke špici zúžené. Dolní plevy klásků jsou jednožilné, horní trojžilné, osiny jsou kratší než pluchy.
Záměny: Nejpodobnějším druhem je sveřep větevnatý (Bromus ramosus), který se liší pochvami nejvyššího stébelného listu oděnými pouze roztroušenými 3–4 mm dlouhými chlupy.
Bromus benekenii
Bromus benekenii
Bromus benekenii
Bromus benekenii
Fotografováno ve dnech 15. 6. (u Černošic) a 22. 6. 2013 (u Bubovic).