Syn.: Anisantha tectorum (L.) Nevski – sveřepec střešní
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Bromus tectorum
Rozšíření: Roste v Evropě, jihozápadní Asii a severní Africe. U nás se nachází téměř na celém území roztroušeně až hojně. Pro Severní Ameriku je to nepříjemný invazní druh, od roku 1890 se šíří na prériích. Adventivně rozšířený i na jihu Jižní Ameriky (Patagonie, Chile, Argentina).
Ekologie: Suchá stanoviště u cest, suché pahorky, ruderalizované písčiny, zdi, rumiště a železniční náspy v nížině a pahorkatině. Vysychavé provzdušněné půdy a substráty železničních náspů. Má nízkou konkurenční schopnost, u nás neproniká do zapojených porostů. Kvete v květnu až červnu, v létě odumírá.
Bromus tectorum
Popis: Jednoletka, obvykle 10–45 cm vysoká. Stébla jsou pod latou pýřitá, pochvy listů jsou téměř celé uzavřené, pouze nahoře otevřené, krátce huňaté. Listové čepele jsou ploché, úzce čárkovité, 2–8 mm široké, krátce chlupaté. Jazýček je 1–3 mm dlouhý, jemně třásnitý. Lata je hustá, více méně jednostranně převislá, až 20 cm dlouhá. Větve laty jsou tenké, měkce chlupaté a slabě drsné, až 9 cm dlouhé. Obloukovitě převislé větévky nesou několik klásků. Nejspodnější větve laty mají obvykle 2–3 příosní větvičky. Klásky jsou 10–15 mm dlouhé, k vrcholu se rozšiřují. V klásku jsou plodné i jalové květy. Plevy jsou 8–12 mm dlouhé, lesklé, úzce kopinaté, dolní má 1 žilku, horní 3 žilky. Pluchy jsou kopinaté, s nezřetelnými žilkami, měkce chlupaté. Osina více méně stejně dlouhá jako plucha nebo delší.
Bromus tectorum
Bromus tectorum
Fotografováno v létě 2009 (nádraží Turnov) a v listopadu 2009 (nádraží Praha-Cibulka).