Východočeské městečko Broumov (okres Náchod) dnes nemá ani osm tisíc obyvatel a podle jeho pohraniční polohy by snad někdo mohl zbrkle usuzovat, že tady lišky vždycky dávaly dobrou noc. Jenže stačí letmý pohled na místní náměstí, abyste na zrzavé šelmí kmotřičky rychle zapomněli. Měšťanskými domy na tři patra se hned tak nějaké městečko v pohraničí chlubit nemůže a majestátnost zdejší budovy klášterní okamžitě spláchne veškeré nemístné nápady o eventuální perifernosti zdejších poměrů.
Broumov
První písemná zmínka o Broumově pochází z roku 1256. Na zdejší tvrzi tehdy sídlil fojt dosazovaný českými panovníky. Leč už v roce 1266 koupil fojtství břevnovský opat a v roce 1322 byla tvrz přestavěna na klášter. Od této doby byly osudy Broumova těsně propojeny s břevnovsko-broumovským benediktinským opatstvím. V roce 1348 povýšil král Karel IV. Broumov na město, ale klášter tu hrál vždy hlavní roli.
Broumov
Jeho význam vzrostl především v době husitských válek. Když byl Břevnovský klášter roku 1420 vypálen, tamní opat se i s několika dalšími řeholníky uchýlil právě do Broumova. S sebou přinesli také řadu cenných předmětů, klášterních pokladů, k obzvláštním vzácnostem patřil i slavný největší manuskript světa tzv. Codex gigas. Toto posílení prestiže broumovského kláštera přineslo prospěch jak městu, tak jeho okolí. Velmi dobře je v českých dějinách známá také broumovská klášterní škola (později gymnázium), studovali zde například pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek, ba dokonce i ministr financí první československé vlády Alois Rašín. My muzikanti navíc dobře víme, že v 17. a 18. století se tu provozovaly slavné školské hudební hry – hudební provoz broumovského kláštera vůbec známe poměrně dobře.
Broumov
Další rozvoj města i kláštera nastal v 17. století, do značné míry byl spojen s rekatolizací. Nutno připomenout, že v roce 1617 nechal právě zdejší opat uzavřít protestantský kostel, což se následně ukázalo být jednou z příčin vypuknutí českého stavovského povstání v roce 1618. Již za opata Sartoria v letech 1663–69 se začal přestavovat klášterní kostel (pod vedením italského stavitele Martina Allia z Löwenthalu), opat Zinke později svěřil práce na klášteře významným architektům Kryštofovi Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci – hlavní budova kláštera získala novou podobu v letech 1727–33. Broumov stále rostl a sílil. Z místních unikátů povahy nearchitektonické jmenujme například skvělou klášterní knihovnu, jejíž fond čítá na 17 tisíc svazků, najdeme tu ale i kopii tzv. Turínského plátna, která pochází z roku 1651 a byla darem turínského biskupa Bergiria broumovskému opatovi Sobkovi. Je jedinou takovou kopií nacházející se severně od Alp.
Broumov
Až poválečné proměny Československa poznamenaly Broumov negativně. V roce 1950 klášter dokonce sloužil jako internační tábor pro řeholníky, následně sem byly umístěny řeholnice různých řádů. Od roku 1974 sloužil hlavní objekt Státnímu ústřednímu archivu k uložení některých fondů, bylo zde i městské muzeum. Po roce 1989 se klášter vrátil břevnovským benediktinům, opatství je administrováno z Břevnova. Budovy i klášterní zahrada prošly v roce 2014 rozsáhlou rekonstrukcí, v současnosti je zde otevřeno celoročně denně, sídlí zde opět i muzeum, jsou tu pořádány prohlídky, funguje tady i vzdělávací a kulturní centrum, které pořádá koncerty, naučné besedy, výstavy a řadu dalších kulturních i vzdělávacích akcí. Prostě senzace.
Broumov
Broumovská klášterní zahrada byla založena okolo roku 1676 za opata Tomáše. Vždy přiléhala k severnímu průčelí budovy kláštera, od kterého je oddělena hradebním příkopem, přes který vede kamenný most, a je obehnána kamennou zdí. Západní a jižní strana kláštera přiléhá k městské zástavbě, od východu je determinována kaňonem řeky Stěnavy. V přední části zahrady byla záhy vybudována terasová barokní zahrada, k ní dále přiléhala patrně i zahrada užitková. V zadní části byl později založen park. Nejstarší zobrazení zahrady pochází z veduty, která byla vytvořena kolem roku 1715. Je zde zachycena přední část zahrady a vidíme zde zhruba toto: v centrální části parteru za mostem jsou čtyři velké broderie lemované nízkým plůtkem keřů s kašnou či bazénem uprostřed, za ním se zvedá další vyšší terasa s menšími pravidelnými záhony a řadami dřevin, u východní zdi zahrady leží ještě další nejníže položená terasa s rozsáhlým schodištěm a dalšími dvěma broderiemi. Byla to nádherná pravidelná zahrada výrazně palácového charakteru – pohled skutečně ohromující, téměř neuvěřitelný až přímo božský.
Broumov
Na císařské mapě z roku 1841 však najdeme zahradu už v podobě víceméně parkové. Hlavní osa tehdy vedla od kláštera přes most až k centrálnímu baroknímu pavilonu, ve kterém se dříve nacházel byt pro zahradníka (dnes galerie), a rovně dále za něj. V areálu postřehneme i několik budov, kromě centrálního domu tu stál u mostu dům klášterního kuchaře, skleník, vzadu kuželna a po straně i dřevník. Asi nejvíce zaujme budova kuželny – nesloužila samozřejmě ničemu jinému, než kratochvilné hře v kuželky. V našich historických zahradách tento prvek určitě častý nebývá. Ať se snažíme sebevíc, kašnu na této mapě už nepostřehneme. Evidentně až později přibyla i vodárenská věž (z roku 1853) a malá kůlna naproti skleníku.
Broumov
Dnes je v zahradě i socha svatého Josefa a pomník připomínající opata Jakuba Chmela z roku 1804, jsou zde umístěny i některé další moderní artefakty. Pozoruhodná je poměrně rozsáhlá budova multifunkčního sálu, který slouží k pořádání kulturních a společenských akcí. Stojí na místě někdejšího dřevníku, ze kterého byly údajně použity původní nosné zděné sloupy.
Broumov
V zahradě jsou sice i okrasné záhony s levandulí (Lavandula angustifolia) a některými dalšími keříky, u skleníku a dřevníku najdeme i trochu mobilní zeleně, přesto se však spíše jedná o park, navíc park hodně strohý. Snad nejstarším stromem je velmi statný dub letní (Quercus robur), zaujmou také lípy (Tilia cordata), ale potěšila nás i výsadba stromků nových (např. Abies alba, Aesculus octandra, Carpinus betulus, Quercus palustris, Ulmus glabra aj.). Je vidět, že klášter má se zahradou další plány. Zahrada je otevřena veřejnosti, které slouží k relaxaci, její celková současná rozloha činí přibližně 2,5 ha.
Broumov
Inu, co říci závěrem: klášterní zahrada by zrovna takto asi vypadat nemusela, ale chápeme, že z pustiny se nestane klenot zahradní architektury pouhým mávnutím kouzelného proutku. Věříme, že klášter si se zahradou časem poradí a celý areál staré klášterní zahrady bude nakonec vzkvétat a těšit všechny domácí i přespolní plnými hrstmi své voňavé radosti.
Broumov
Fotografováno v červenci 2016.