Bryce Canyon National Park se nachází v jižním Utahu. Chráněné území zde vzniklo už v roce 1924, národní park tu byl následně vyhlášen v roce 1928. Jeho celková rozloha činí 145 km2, horní okraj kaňonu leží v nadmořské výšce od 2400 do 2700 m, celkové výškové rozpětí parku činí 2000 až 2775 m n. m.. Je tedy o něco výše než třeba blízký národní park Zion. Jeho název upomíná na místního mormonského osadníka Ebenezera Brycea, který zde žil kolem roku 1874.
Bryce Canyon
Nejvlastnějším předmětem ochrany tohoto národního parku jsou především jeho pozoruhodnosti geologické. Bryce Canyon však není klasickým kaňonem, na jeho podobě se významně podepsala především eroze skal a stěn, která vytvořila amfiteátr tvarově neobyčejných skal a zemních pyramid (hoodoo) podél jedné strany Paunsaugunt Plateau. Zdejší hoodoo jsou až 60 m vysoké a už jen názvy těchto skal naznačují na jejich tvarovou rozmanitost: Pohádkový pohled, Palác královny víl, Tower Bridge, Čínská zeď, Potápějící se loď apod.
Bryce Canyon
Klima je zde kontinentální, srážky jsou o dost vyšší než v nedalekých pouštních oblastech, dosahují 380 až 460 mm za rok. Teplota se pohybuje od lednové průměrné teploty -13 °C až po červencové průměrné maximum 28 °C. Nejnižší naměřená teplota v parku klesla až na -34 °C, nejvyšší se vyšplhala k 36 °C
Bryce Canyon
Floristicky patří tato oblast k provincii Velké pánve. Vegetace parku se mění podle nadmořské výšky. Ve vyšších polohách v jižní části parku se rozkládají lesy s jedlí ojíněnou (Abies concolor), douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii), smrkem pichlavým (Picea pungens) a topolem Populus tremuloides. V keřovém patře tu najdeme mahónii (Mahonia repens), medvědici (Arctostaphylos patula) a jalovec obecný (Juniperus communis). V severní části parku převládá ve vyšších nadmořských výškách borovice těžká (Pinus ponderosa), na otevřených loukách se zde potom z keřů objevuje pelyněk (Artemisia nova) nebo růžovitá Purshia tridentata, z travin kostřava (Festuca thurberi) či kavyly (Stipa comata, Stipa hymenoides). Z vytrvalých bylin tu roste například orlíček Aquilegia scopulorum, kosatec Iris missouriensis, len Linum lewisii, kamejky Lithospermum multiflorum a Lithospermum incisum, dračík Penstemon leiophyllus a Zigadenus elegans.
Bryce Canyon
Pod okrajem plateau na východní straně parku jsou světlé lesy s borovicí Pinus edulis, jalovcem Juniperus osteosperma a dubem Quercus gambelii, které jsou v této oblasti poměrně husté a doplňují je četné stálezelené keře.
Společenstva skal Bryce Canyonu se vyskytují podél skal a sutí parku, dotvářejí jeho obecně nejznámější oblast se zemními pyramidami hoodoo a dalšími bizarními geologickými útravy. Stromy zde rostou dosti rozptýleně, přesto tu objevíme například z borovic druhy Pinus longaeva a Pinus flexilis, ale i vytrvalé byliny, k nimž patří i největší místní vzácnosti, které se vyskytují jen na nevelkém území v jižním Utahu. K těmto vzácným druhům patří Silene petersonii (Caryophyllaceae), Cryptantha ochroleuca (Boraginaceae), Cymopterus minimus (Apiaceae), Erigeron abajoensis a Ericameria zionis (Asteraceae), Castilleja revealii (Orobanchaceae).
Bryce Canyon
Podle informací ze správy parky lze usuzovat, že Bryce Canyon je zasažen nepůvodními druhy rostlin poněkud méně, než některá jiná chráněná území oblasti amerického západu. V roce 2004 se údajně nepůvodní druhy vyskytovaly jen na 1,34 % území, především v okolí silnice, parkovišť, kempu a budov. Bylo odhaleno na 67 nepůvodních druhů, žádný však svým výskytem nenaznačoval hrozbu invaze. Jedná se o druhy, které se objevily i v okolních územích, jsou to především na americkém jihozápadě notoricky problémové tamaryšky (Tamarix spp.), hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), pcháče (Cirsium vulgare a Cirsium arvense) aj.
Bryce Canyon
Fotografovali Karel Bergmann, v létě 1995; Pavlína Zahradníková, v zimě 2007.