Západně od Čachnova (okres Chrudim) se na severních svazích kóty 712, v nadmořské výšce 643–692 m, nachází chráněné území Bučina – Spálený kopec chránící zbytky květnatých a acidofilních bučin. Bylo vyhlášeno v roce 2010 na rozloze 38,1278 ha jako v pořadí padesáté zvláště chráněné území na území CHKO Žďárské vrchy. Zajímavostí je i to, že se nachází na ploše bývalé obory, kterou zde nechal zřídit majitel rychmburského panství hrabě Filip Kinský. V Čachnově nechal v roce 1770 postavit lovecký zámeček, který však velmi brzo nahradil komfortnější a dnes známější zámeček Karlštejn.
Bučina – Spálený kopec
V přírodní památce převládají acidofilní bučiny ze svazu Luzulo-Fagion, ve kterých je v stromovém patře dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen smrk ztepilý (Picea abies) a roztroušeně se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba). Bylinné patro je poměrně chudé a tvořené především pstročkem dvoulistým (Maianthemum bifolium), šťavelem kyselým (Oxalis acetosella), borůvkou (Vaccinium myrtillus), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), bukovníkem kapraďovitým (Gymnocarpium dryopteris), jestřábníkem zedním (Hieracium murorum) nebo rozrazilem lékařským (Veronica officinalis).
Bučina – Spálený kopec
Květnaté bučiny jsou zastoupeny spíše vzácně a vyskytují se většinou v místech pramenných průsaků, které obohacují půdní horizont o báze vyplavené z podloží. Ve stromovém patře je vedle buku nebo klenu hojněji zastoupen i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) nebo jednotlivé olše lepkavé (Alnus glutinosa). Bylinné patro má vyšší pokryvnost a hojně v něm roste svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), devětsil bílý (Petasites albus), kopytník evropský (Asarum europaeum), roztroušeně se vyskytuje prorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium) nebo vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Velmi vzácně místy roste i kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera).
Bučina – Spálený kopec
Na vlhčích místech, především u potůčků a na pramenných průsacích, se místy vyskytuje rozrazil horský (Veronica montana), violka bahenní (Viola palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), čarovník alpský (Circaea alpina) nebo i řeřišnice hořká (Cardamine amara). Dále se na území přírodní památky vyskytuje několik pramenných olšin s olší lepkavou (Alnus glutinosa), vzácně i olší šedou (Alnus incana). Bylinné patro tvoří ostřice řídkoklasá (Carex remota), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa).
Bučina – Spálený kopec
Bučiny porůstají necelou polovinu rozlohy přírodní památky, zbytek je porostlý smrkovou monokulturou. Ale i v těch se místy nacházejí starší dožívající buky. Padlé kmeny a větve jsou ponechávány na místě. Staré dožívají stromy a jejich torza jsou velmi důležité pro některé vzácnější druhy ptáků, které se na území přírodní památky vyskytují a hnízdí.
Bučina – Spálený kopec
Starší a pěkně vyvinuté bučiny s buky starými až 150 let se nacházejí především v jižní polovině přírodní památky. Severní část je mozaikovitá a jsou zde zastoupeny i velmi mladé čisté bukové porosty nebo smrkové mlaziny. Bylinné patro je také výrazně chudší, zajímavý je jen výskyt plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum) podél jedné z cest. Na území přírodní památky pramení dva menší potoky, pramen jedno z nich se upraven.
Přes přírodní památku vede zelená turistická značka, která začíná u vlakové zastávky Čachnov a dál pokračuje k prameni Chrudimky, do Filipova a Kameniček. Na této turistické stezce je přibližně uprostřed chráněného území vedle studánky odpočívadlo.
Bučina – Spálený kopec
Fotografováno dne 4. 8. 2015.