Zámek v jihomoravských Bučovicích (okres Vyškov) se může pochlubit zahradou velmi pozoruhodnou. Najdete zde totiž volnou rekonstrukci zdejší prastaré zahrady renesanční.
Bučovice
Bučovický zámek byl postaven na zelené louce v letech 1567–85 pro Jana Šemberu Černohorského z Boskovic, a to podle projektu významného italského architekta Pietra Ferrabosca di Lagno (1512–88). Dlužno dodat, že se jednalo o louku notně bažinatou, takže se stavělo na pilotech a zprvu byl zámecký areál dokonce dokola obehnán vodním příkopem a zdí s bastiony – s městem jej spojoval most. Jenže voda z příkopu pronikala do sklepů, takže nakonec (asi v roce 1825) byl příkop zasypán a budova se ocitla na suchu. Před zámkem sice dnes najdeme menší vodní plochu, která snad může evokovat dřívější příkop, je to však prvek ryze moderní.
Bučovice
Po smrti Jana Šembery (1597) se staly Bučovice panstvím Liechtenštejnů, kteří v 17. století zámek ještě dále zvelebovali. Avšak v roce 1722 sem umístili účtárnu a zámecký mobiliář povětšině odstěhovali do Lednice – bučovický zámek se tedy proměnil v kancelářskou budovu. Toto v podstatě neblahé rozhodnutí však na druhé straně zámek „ochránilo“ před pozdějšími výraznějšími přestavbami. A tak nádherné arkádové nádvoří tohoto zámku dodnes zdobí naprosto grandiózní Bakchova fontána, která vznikla podle návrhu liechtenštejnského sochaře Giovanniho Giacoma Tencally v letech 1635–37 – vytvořil ji Pietro Materna. V nedávné době se fontána podrobila celkové rekonstrukci, její současný stav se tedy jeví jako velmi utěšený. Určitě je dobré absolvovat i zdejší zámeckou prohlídkovou trasu – snad nejznámější je zdejší monumentální císařský sál s mnoha alegorickými výjevy či zaječí pokoj s karnevalovou groteskní výzdobou.
Bučovice
Leč vzhůru do zahrady! Nejzajímavější zahradní objekt Bučovic najdeme na západní straně zámku. Zahrada na tomto místě vznikla už v době založení zámku, tedy v letech 1567–75. V roce 1613 se zde údajně nacházela také ptáčnice, láznička a některé další menší stavby, lze předpokládat, že zahrada plnila řadu společenských funkcí. Avšak v roce 1726 byla přeměněna na sad a v roce 1772 byla prý dokonce rozparcelována na menší zahrádky na zámku sídlícího úřednictva. Tato praxe nebyla v minulých staletích ojedinělá – zahrádky zámeckého služebnictva známe dokonce i z císařské hradčanské zahrady Na Valech. Na mapě z roku 1826 vidíme v okolí bučovického zámku menší parčík a stromovou alej spíše jen na severní straně zámku, západně od něj, na místě staré renesanční zahrady, je zakreslena jen jednolitá zelená plocha.
Bučovice
Dnes tady jako zázrakem objevíme opět formální zahradu s pravoúhle vedenými cestami a střiženými plůtky ze zimostrázu, s tvarovanými habry, zeravy, ovocnými stromy i dalšími dřevinami. Uprostřed kompozice a v průsečících cest jsou rozmístěny menší fontány. Jak jsme již naznačili výše, jedná se vlastně o volnou rekonstrukci staré zahrady až ze šedesátých let 20. století, kterou vytvořili D. Menclová, B. Wagner a Z. Horsák. Současná celková plocha zahrady činí 1,7 hektaru. Je trochu škoda, že některé zeravy již začínají prosychat, volba právě těchto dřevin asi nebyla zrovna nešťastnější (a to dokonce snad ani z historického hlediska), určitě by zahradě prospělo pár rekonstrukčních zásahů.
Bučovice
Rozhodně je ale návštěva tohoto místa velmi zajímavou a hodnotnou exkurzí do světa renesančních zahrad. Prostor mezi zimostrázovými ornamenty je zde důsledně vyplněn výhradně trávníkem a centrální pravidelně organizovaný parter je po obvodu zahrady doplněn ještě volnější výsadbou, která snad měla vytvářet zdání nezkrotné přírody světa ležícího za zámeckou zdí.
Bučovice
Fotografováno dne 24. 7. 2016.