BUNIAS ERUCAGO L. – rukevník roketovitý / roripovník erukovitý

Syn.: Bunias arvensis Jord., Bunias aspera Retz., Bunias brachyptera Jord., Bunias cristata Desv., Bunias macroptera Rchb., Bunias tricornis Lange, Bunias vulgaris Andrz. ex Steud., Crucifera erucago E. H. L. Krause, Erucago arvensis Fourr., Erucago aspera Hornem., Erucago brachyptera Fourr., Erucago campestris Desv., Erucago dentata Moench, Erucago erucago (L.) Huth, nom. inval., Erucago glandulosa Röhl., Erucago macroptera Fourr., Erucago monspeliaca J. St.-Hil., Erucago monspeliensis Cav., Erucago runcinata Hornem., Myagrum asperum Poir., Myagrum clavatum Lam., nom. illeg., Myagrum erucago Lam., Myagrum erucago Crantz
Česká jména: rukevník kracovitý (Dostál 1950), rukevník roketovitý (Kubát 2002)
Slovenská jména: roripovník erukovitý (Dostál 1950)
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Bunias erucago

Rozšíření: Mediteránní druh; kromě jižní Evropy (od Portugalska po Bulharsko) roste ještě v Malé Asii a v Sýrii, zřejmě se vyskytuje i v severní Africe. Bývá zavlékán i do území mimo přirozený výskyt; takto byl vzácně přechodně zjištěn i v ČR, hlavně na nádražích, překladištích, železničních náspech a rumištích.

Ekologie: V oblasti původního areálu roste na kamenitých křovinatých svazích, na písčinách, v olivových hájích, na úhorech a na okrajích polí, vystupuje do nadmořské výšky 1600 m.

Bunias erucago

Popis: Dvouletá až víceletá bylina; lodyha je přímá, větvená, 25–60(–100) cm vysoká, s bradavkovitými žlázkami a dole řídce chlupatá. Listy jsou střídavé, přízemní jsou v obrysu podlouhlé, lyrovité až kracovité, 5–18 cm dlouhé; lodyžní listy jsou menší, přisedlé, čárkovitě kopinaté, celokrajné. Květenství je řídký hrozen s 10–35 květy; květní stopky jsou 1,5–3,2(–4) cm dlouhé, rovnovážně odstálé až poněkud sehnuté; kališní lístky jsou přímo odstálé, 3–4 mm dlouhé; korunní lístky jsou klínovitě obsrdčité, (7–)8–13 mm dlouhé, světle žluté nebo bělavé; tyčinek je 6; blizna je hlavatá. Plody jsou dlouze zobánkaté, nepukavé, 1–1,2 cm dlouhé, jejich tělo je elipsoidní, s bradavčitými žlázkami a 4 nepravidelně dřípenými lištami na hranách, s 3–4 jednosemennými pouzdry.

Bunias erucago
Bunias erucago
Bunias erucago
Bunias erucago
Bunias erucago

Fotografovali Petra Štěpánková a Vít Grulich, dne 15. 5. 2016 (Černá Hora, Kotor).