Syn.: Burchellia capensis R. Br., Burchellia kraussii Hochst., Burchellia major Heynh., Burchellia parviflora Lindl., Burchellia speciosa Heynh., Canephora capitata Willd., Cephaelis bubalina (L. f.) Pers., Cinchona capensis Burm. ex DC., nom. inval., Genipa capensis (R. Br.) Baill., Lonicera bubalina L. f.
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Burchellia bubalina
Rozšíření: Roste na jihu afrického kontinentu v Jihoafrické republice podél pobřeží Indického oceálnu od provincie Western Cape po KwaZulu-Natal, do vnitrozemí zasahuje až do provincie Limpopo, do Lesotha a Svazijska a okrajově snad i do Mozambiku. Jediný druh rodu.
Ekologie: Stanovištěm jsou stálezelené nížinné nebo horské lesy, lesní okraje, skupiny keřovin v travmatých porostech a na skalních výchozech. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 2000 m. Kvete na jaře. Květy jsou opylovány ptáky.
Burchellia bubalina
Popis: Stálezelený keř nebo menší stromek dorůstající výšky 3–5(–10) m; větve mají hladkou šedohnědou borku; letorosty jsou chlupaté. Listy jsou vstřícné, kožovité, široce vejčité, (5–)10–13(–18) cm dlouhé a 2,5–8 cm široké, podél žilek na spodní straně jemně chlupaté, na bázi zaokrouhlené, podvinuté, celokrajné, ale mírně zvlněné, na vrcholu tupě špičaté; řapík 0,5–2 cm dlouhý; palisty zubaté, záhy opadavé. Květy tvoří koncový, 4–8květý strboul, jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné; vytrvalý kalich má krátkou zvonkovitou trubku, cípy jsou čárkovité; koruna je baňkovitá, 2–2,5 cm dlouhá, s krátkými cípy, oranžová až červená; tyčinky přirůstají ke korunní trubce; svrchní semeník je dvoupouzdrý, s mnoha vajíčky. Plodem je kulovitá, 1–1,5 cm dlouhá, načervenalá až hnědavá bobule, zakončená růžkovitě zveličenými kališními cípy.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu flóry Jihoafrické republiky (2009) je druh klasifikován jako vyžadující pozornost (LC).
Burchellia bubalina
Burchellia bubalina
Burchellia bubalina
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 16.–18. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Knysna).