Syn.: Byssonectria aggregata (Berk. et Broome) Rogerson et Korf, Humaria aggregata (Berk. et Broome) Sacc., Humaria fusispora (Berk.) Sacc., Humaria fusispora var. scotica Rabenh. ex Stev., Humaria roumeguerei (P. Karst.) Sacc., Humaria roumeguerei var. carnosissima W. Phillips, Humarina aggregata (Berk. et Broome) Seaver, Humarina fusispora (Berk.) Seaver, Inermisia aggregata (Berk. et Broome) Svrček, Inermisia fusispora (Berk.) Rifai, Octospora aggregata (Berk. et Broome) Eckblad, Octospora fusispora (Berk.) Brumm., Persoonia, Peziza aggregata Berk. et Broome, Peziza fusispora Berk., Peziza fusispora var. aggregata (Berk. et Broome) W. Phillips, Peziza fusispora var. scotica Rabenh., Peziza roumeguerei P. Karst., Peziza roumeguerei var. carnosissima W. Philips
Čeleď: Pyronemataceae Corda – ohnivkovité
Byssonectria fusispora
Rozšíření: Mírný pás, zejména ve smrčinách.
Ekologie: Relativně hojný druh vyrůstající na lesním humusu, zejména pak na výkalech srn a jelenů. Roste hlavně zjara.
Popis: Houba tvoří bělavý plstnatý útvar (subikulum), který enzymaticky rozkládá a stmeluje organický materiál (humus, výkaly). Z takto stmeleného a rozloženého materiálu vyrůstají plodnice. Ty měří od 0,5 do 2 mm a rostou ve shlucích na ploškách kolem 5 cm2. Jsou zprvu kulovité, oranžové, na povrchu jemně plstnaté. Během vývoje se plodnička z kulovitého tvaru zplošťuje do podoby přesné polokoule až destičky (event. mističky). Zajímavá je úplná absence třeně, plodničky vyrůstají přímo ze subikula. Výtrusy jsou hladké, průhledné s dvěma výraznými a několika menšími olejovitými kapkami.
Byssonectria fusispora
Záměny: Záměna je možná za některé kropilky (Dacrymyces stillatus) a voskovičky (Bisporella citrina), které však mají třeně nebo alespoň jejich náznak. Oranžovou je možné zaměnit i za některé hlenky, např. zlepníček jahodový (Tubifera ferruginosa), který je však kompaktnější a má narůžovělou barvu.
Byssonectria fusispora
Byssonectria fusispora
Fotografováno ve dnech 8. 3. 2009 (Martin Chochel: Karlovarsko, Ostrov) a 21. 3. 2009 (Věra Svobodová: Podzvičinsko, Sv. Maria).