Syn.: Bonduc minus Medik., Caesalpinia bonduc Wight et Arn., Caesalpinia bonducella (L.) Fleming, Caesalpinia crista Thunb., Caesalpinia cristata Prowazek, Caesalpinia grisebachiana Kuntze, Caesalpinia sepiaria sensu auct., Caesalpinia sogerensis Baker f., Guilandina bonduc L., Guilandina bonduc Griseb., Guilandina bonduc Aiton, Guilandina bonducella L., Guilandina gemina Lour., Guillandina bonducella (L.) Fleming
Čeleď: Fabaceae Vent. – bobovité
Caesalpinia bonduc
Rozšíření: Původní areál se rozkládal zřejmě v jihovýchodní Asii od Pákistánu po Tchaj-wan a zasahoval i na Novou Guineu, sever a severovýchod Austrálie a na ostrov Lorda Howea. Zřejmě druhotně se rozšířil do přímořských oblastí v tropech téměř celého světa.
Ekologie: Nejčastěji roste podél pobřeží v křovinách a na okrajích lesů nad čárou přílivu, řidčeji v sekundárních porostech; ve vnitrozemí provází křoviny podél vodních toků až do nadmořské výšky 300(–1700) m. Květy opylují včely.
Caesalpinia bonduc
Popis: Dřevnatá dvoudomá liána nebo opíravý keř; kmínky mají až 5 cm v průměru, mohou dorůst délky kolem 6 m i výše, jsou pokryté zahnutými ostny. Listy jsou střídavé, zpravidla dvakrát zpeřené, 25–80 cm dlouhé a až 30 cm široké, na vřeteni ostnité; čepel tvoří 4–9 zpeřených jařem asi 15 cm dlouhých, nesoucích 4–8 párů (téměř) vstřícných, eliptických, asymetrických lístků 1,5–4(–6) cm dlouhých a 1,2–2(–4) cm širokých, přitiskle chlupatých, na bázi zaokrouhlených až mělce srdčitých, na vrcholu zašpičatělých; palisty jsou zřetelné. Květenství je stopkatý hustý hrozen, vyrůstá v paždí listů; květy jsou 5četné, samčí nebo funkčně jednopohlavné, slabě souměrné, 1–2 cm široké; kališní lístky jsou volné, asi 5–8 mm dlouhé, z obou stran přitiskle chlupaté; korunní lístky jsou volné, obkopinaté, 1–1,5 cm dlouhé, žluté, horní poněkud menší; tyčinek je 10, obloukovitých, se zploštělými nitkami; plodolist je jediný, se svrchním semeníkem. Plody jsou hustě ostnité, 5–10 cm dlouhé nafouklé lusky, zprvu červené, později hnědnoucí; obsahují 1–2 okrouhlá až oválná šedá semena, někdy s jemnými soustřednými růžovými nebo olivovými kroužky.
Využití: Semena jsou za syrova jedovatá, upražená a rozdrcená mají využití v lidovém léčitelství. V nálevu se používají při horečkách a cukrovce, uvařená v mléce proti úplavici. Nahrazoval se jimi i chinin.
Poznámka: Semena této rostliny jsou adaptována na dlouhodobý pobyt v moři a klíčí ještě po 2 letech.
Caesalpinia bonduc
Caesalpinia bonduc
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 26. 2. 2009 (Kostarika, Nosara).