Syn.: Biancaea decapetela (Roth) O. Deg., Biancaea scandens Tod., Biancaea sepiaria (Roxb.) Tod., Biancaea sepiaria (Roxb.) Todaro, Caesalpinia benguetensis Elmer, Caesalpinia crista auct. non L., Caesalpinia ferox Hassk., Caesalpinia horrida A. Rich., Caesalpinia japonica Siebold et Zucc., Caesalpinia sepiaria Roxb., Mezoneuron benguetense (Elmer) Elmer, Reichardia decapetala Roth
Čeleď: Fabaceae Vent. – bobovité
Caesalpinia decapetala
Rozšíření: Pochází z jižní a jihovýchodní Asie, kde se vyskytuje od Pákistánu a Srí Lanky přes Indii, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Barmu do Thajska, Malajsie a Indonésie, dále roste na Filipínách, ve Vietnamu, Laosu, Číně, na Tchaj-wanu, v Japonsku a Korei. V dalších tropických zemích se často pěstuje a zplaňuje, především v Africe, kde byl zaznamenán od Súdánu po Nigérii a Jihoafrickou republiku, dále v severní Austrálii, v Karibiku, i na některých ostrovech v Indickém a Tichém oceánu; na řadě míst je významným invazním druhem.
Ekologie: Roste v křovinách na svazích, v roklinách i podél vodotečí, vystupuje až do nadmořské výšky 1800 m. Často tvoří husté neprostupné křoviny.
Caesalpinia decapetala
Popis: Popínavý nebo převislý keř vysoký 2–4 m, jako liána dokáže dorůst až do výšky 10 m; větve jsou pokryté přímými nebo zahnutými ostny, borka je krátce plstnatá a červená. Listy jsou střídavé, dvakrát zpeřené, 11–37 cm dlouhé, na vřeteni ostnité; čepel tvoří 5–10(–12) párů zpeřených jařem asi 10 cm dlouhých, nesoucích 8–12 párů podlouhlých lístků 1,5–2 cm dlouhých a 0,5–1 cm širokých, v mládí tence plstnatých, později olysávajících, na bázi zaokrouhlených, celokrajných, na vrcholu rovněž zaokrouhlených; palisty jsou 1,2–1,3 cm dlouhé, polostřelovité, brzy opadávají. Květenství je hustý, 30–40 cm dlouhý koncový nebo úžlabní hrozen s chlupatým vřetenem a květními stopkami; květy jsou 5četné, slabě souměrné, žluté; kališní lístky jsou volné, 1–1,3 cm dlouhé; koruna je volná, 1,3–1,4 cm dlouhá, horní korunní lístek je poněkud menší; tyčinek je 10, nitky jsou v dolní části vlnaté; semeník tvoří jediný plodolist se svrchním lysým semeníkem. Plody jsou 6–12 cm dlouhé lusky, podél břišního švu tence křídlaté; semen je 4–6, v obrysu eliptických, hnědých.
Využití: Pěstuje se jako okrasná dřevina. Borka, která obsahuje velké množství tříslovin, měla využití v koželužství. Kořeny mají projímavý účinek.
Poznámka: Rod Caesalpinia byl pojmenován na počest významného italského lékaře a botanika 16. století A. Cesalpina.
Caesalpinia decapetala
Caesalpinia decapetala
Caesalpinia decapetala
Fotografovala Věra Svobodová, dne 18. 4. 2010 (Jemen, Jibla).