Syn.: Agrostis arundinacea L., Arundo clarionis Loisel., Arundo montana Gaudin, Athernotus pyramidalis (Host) Dulac, Calamagrostis adpressiramea Ohwi, Calamagrostis austrojeholensis Honda, Calamagrostis brachytricha Steud., Calamagrostis clarionis (Loisel.) Loisel., Calamagrostis collina Franch., Calamagrostis distantiflora Luchnik, Calamagrostis heterogluma (Nakai) Honda, Calamagrostis hsinganensis (Kitag.) Kitag., Calamagrostis hymenoglossa Ohwi, Calamagrostis chassanensis Prob., Calamagrostis matsudana Honda, Calamagrostis monticola Petrov ex Kom., Calamagrostis morrisonensis Hayata, Calamagrostis nipponica Franch. et Sav., Calamagrostis parviflora Rupr., Calamagrostis pyramidalis Host, Calamagrostis sciuroides Franch. et Sav., Calamagrostis subalpina (Schur) Schur, Calamagrostis sugawarae Ohwi, Calamagrostis sylvatica (Schrad.) DC., Deyeuxia abietina (Schur) Fuss., Deyeuxia arundinacea (L.) Jansen, Deyeuxia brachytricha (Steud.) D. M. Chang, Deyeuxia collina (Franch.) Pilg., Deyeuxia formosana (Hayata) C. C. Hsu, Deyeuxia matsudana (Honda) C. C. Hsu, Deyeuxia matsudana (Honda) Keng, Deyeuxia montana P. Beauv., Deyeuxia pyramidalis (Host) Veldkamp, Deyeuxia rariflora (Schur) Fuss, Deyeuxia sciuroides (Franch. et Sav.) Keng, Deyeuxia sylvatica (Schrad.) Vasey, Deyeuxia zhongdianensis L. Liou
Česká jména: třtina lesní (Presl 1819), dejeuxka úzkolistá (Opiz 1852), třtina rákosovitá (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: smlz trsťovitý (Dostál 1950), smlz trsťovníkovitý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Burnett – lipnicovité
Calamagrostis arundinacea
Rozšíření: Druh má velmi rozsáhlý areál zabírající téměř celou Evropu a severní část Asie po Dálný východ, zasahuje na Kavkaz, do Himálaje, do Japonska a na Tchaj-wan. V areálu je rozlišováno několik morfologicky poněkud odlišných a geograficky vymezených poddruhů. V ČR i na Slovensku je široce rozšířen od pahorkatin v teplých oblastech (zde vzácně) až po vyšší horské polohy.
Ekologie: Roste v různých typech lesů, především listnatých: v dubohabřinách, bučinách, ale i v některých typech smrčin, dokáže expandovat i na pasekách po těchto lesních společenstvech. Mimo les najdeme tento druh v nexerotermním bezlesí v lesním stupni, kde roste na teráskách skal nebo na otevřených balvaninách; dominuje rovněž ve velmi specifické vegetaci nad horní hranicí lesa, například v sudetských karech, kde roste na živinami bohatších horninách na závětrných, sněhem dostatečně chráněných místech. Obvykle provází místa polostinná, méně často osluněná a řidčeji i zastíněná; zpravidla jej najdeme na nevápnitých, ale minerálně silnějších podkladech.
Calamagrostis arundinacea
Popis: Statná trsnatá tráva. Stébla jsou 0,8–1,5 m vysoká, na bázi s lesklými bezčepelnými pochvami. Listy jsou 4–12 mm široké, trávozelené, lysé, na spodní straně lesklé, jazýček je 1–2 mm dlouhý, kolénka bývají někdy chlupatá. Na vrcholu stébel se vytváří rozkladitá všesměrná lata; klásky jsou jednokvěté, jejich plevy jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, plucha je kratší než plevy, je 5žilná, neprůsvitná, kožovitá, na hřbetě pod polovinou délky z ní vyrůstá kolénkovitě zalomená, 4–8 mm dlouhá osina, o 1–3 mm vyčnívající z klásku. Osa klásku nad květem pokračuje jako pastopečka nesoucí na vrcholku štětičku krátkých chloupků. Plody jsou okoralé obilky.
Záměny: Ve sterilním stavu lze tento druh zaměnit s habituálně podobnými trsnatými trávami, např. s tomkovicí jižní (Hierochloë australis) nebo s kostřavou lesní (Festuca altissima). Oba zmíněné druhy však mají vícekvěté klásky. Od většiny ostatních druhů třtin se liší trsnatým vzrůstem, od volně trsnaté, avšak v ČR velmi vzácné třtiny pestré (Calamagrostis varia) se odlišuje krátkým jazýčkem a zdánlivě nechlupatými bázemi pluch (chloupky na bázi pluchy dosahují asi do 1/4 její délky, takže rozevřené květy se zdají být uvnitř lysé).
Calamagrostis arundinacea
Calamagrostis arundinaceaCalamagrostis arundinacea
Calamagrostis arundinaceaCalamagrostis arundinacea
Calamagrostis arundinacea
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 9. 10. 2005, 22. 7. 2006 a 19. 7. 2008 (vojenský újezd Boletice) a 14. 7. 2011 (Šumava, pod Plešným jezerem).