Syn.: Agrostis villosa Chaix ex Vill., Agrostis spuria Roem. et Schult., Arundo alpina (Host.) Honck., Calamagrostis alpina Host, Calamagrostis halleriana (Gaudin) P. Beauv., Calamagrostis nutans Saut. ex Rchb., Deyeuxia halleriana (Gaudin) Vasey
Česká jména: třtina Halerová (Opiz 1852), třtina Hallerova (Čelakovský 1879), třtina chloupkatá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: smlz chĺpkatý (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Burnett – lipnicovité
Calamagrostis villosa
Rozšíření: Středoevropský montánní druh. Areál třtiny chloupkaté zabírá Pyreneje, Alpy a Karpaty, druh je široce rozšířen rovněž v hercynských pohořích severně od Alp (nejdále na sever přibližně po Harz v Německu). V ČR i na Slovensku roste od chladnějších pahorkatin až po horní hranici lesa, ale je rozšířen jako dominanta v některých typech vegetace i v subalpínském bezlesí.
Ekologie: Provází podhorské až horské lesy: roste ve smíšených smrkových bučinách, podmáčených i klimatických smrčinách, ale dokáže expandovat i na pasekách po těchto vegetačních typech. Také roste nad horní hranicí lesa, kde provází hlubší půdy na místech s déle trvající sněhovou pokrývkou. Snáší světlo i polostín, sterilní porosty mohou delší dobu přežívat i na zastíněných místech. Největší konkurenceschopnost vykazuje na kyselých půdách s nepříliš velkou zásobou živin.
Calamagrostis villosa
Popis: Statná výběžkatá tráva. Stébla jsou 0,6–1,2 m vysoká, na bázi mají několik bezčepelných pochev. Listy bývají obvykle 4–10 mm široké, trávozelené, lysé, jazýček je 3–5 mm dlouhý, kolénka jsou často chlupatá. Lata na vrcholu stébel je za květu rozkladitá a všesměrná; klásky jsou jednokvěté, jejich plevy jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, plucha je kratší než plevy, je 5žilná, průsvitná, blanitá, na hřbetě v polovině délky z ní vyrůstá velmi jemná, málo zřetelná, 0,5–2 mm dlouhá osina, která skoro nevyčnívá z klásku, na bázi pluchy je věneček chloupků, dosahujících téměř délky pluchy; v rozevřeném květu jsou tyto chloupky zřetelně patrné. Rudiment dalšího květu v klásku (pastopečka) chybí. Plody jsou okoralé obilky.
Calamagrostis villosa
Záměny: Zatímco determinovat porosty třtiny chloupkaté in situ zpravidla nečiní problémy, neúplně sebrané herbářové položky (stejně tak i rostliny na detailních fotografiích) nelze často spolehlivě odlišit od třtiny šedavé (Calamagrostis canescens). Porosty třtiny šedavé mají jakýsi metlovitý charakter, protože zejména sterilní stébla má tento druh větvená: slabší postranní stébla vrůstají z pochev stébelných listů. Třtina šedavá má rovněž poněkud šedší barvu a vyskytuje se na odlišných stanovištích, např. v olšinách a zarůstajících mokřadních nebo rašelinných loukách. Třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) se odlišuje trsnatým vzrůstem, osinou, která zřetelně vyniká z klásku a kožovitou, neprůsvitnou pluchou; výběžkatá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) je výrazně sivá, stéblo má zejména pod latou drsné a plevy mají nápadné šídlovité zakončení.
Calamagrostis villosa
Calamagrostis villosaCalamagrostis villosa
Calamagrostis villosaCalamagrostis villosa
Calamagrostis villosa
Fotografovala Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 13. a 14. 7. 2011 (Šumava, Nová Pec) a 16. 7. 2011 (vojenský újezd Boletice, Malý Plešný).