CALLITRICHE COPHOCARPA Sendtn. – hvězdoš mnohotvarý / hviezdoš mnohotvarý

Syn.: Callitriche platycarpa b major Kütz., Callitriche platycarpa a minor Kütz., Callitriche polymorpha Lönnr., Callitriche transsilvanica Schur, Callitriche longistyla Norman, Callitriche palustris subsp. polymorpha (Lönnr.) Emberger et Maire
Čeleď: Callitrichaceae Link – hvězdošovité; Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Rozšíření: Vyskytuje se ve střední, východní a severní Evropě. Na západ zasahuje po Švýcarsko a východní Francii, na východ po západní Sibiř a severozápadní Turecko. Ve Skandinávii je rozšířen až k břehům Severního ledového oceánu, v jižní Evropě zasahuje po severní Itálii.
V České republice je nejhojnějším druhem rodu. Vyskytuje se hojně až roztroušeně na většině území republiky, vzácnější může být pouze v nejsušších oblastech s nedostatkem vhodných biotopů, možná také v nejsevernějších částech ČR (Šluknovsko, Frýdlantsko), kde je nahrazován druhem Callitriche platycarpa.

Ekologie: Obojživelná rostlina rostoucí ve vodním prostředí i terestricky na vlhkém substrátu. Ekologická amplituda druhu je poměrně široká – roste velmi často v tůních (velmi hojně v lužních lesích), mrtvých ramenech, příkopech, mělkých okrajích rybníků, v kalužích a vyjetých kolejích lesních cest, terestricky na obnažených dnech, vlhkých cestách, krajích potoků apod. Velmi často roste také v tekoucí vodě – v potocích (často i znečištěných), kanálech a odvodňovacích strouhách. Od nížin po hory, ve vodě kyselé i zásadité, oligotrofní až eutrofní.

Popis: Vytrvalé byliny, až 1,5 m dlouhé, zpravidla bohatě větvené, na hladině vytvářející plovoucí listové růžice. Terestrické formy se zkrácenou plazivou lodyhou, kořenující v uzlinách. Lodyha a listy s diskovitými štítnatými chlupy sestávajícími zpravidla z 8–10 buněk. Ponořené listy velmi variabilní, úzce čárkovité (a pak s hluboce vykrojeným vrcholem a až 54 mm dlouhé) až široce kopisťovité, někdy poněkud asymetrické. Plovoucí růžice z 14–25 listů, listy růžic úzce eliptické až široce kopisťovité, až 5,4 mm široké. Listy terestrických rostlin malé, úzce eliptické až eliptické. Květy nahé jednopohlavné v paždí listů růžic, vynořené nad hladinu, s nápadnými vytrvávajícími blanitými listeny, zpravidla prostorově oddělené: samčí květy na hlavní lodyze, samičí na postranních lodyhách. Čnělky 4–6 mm dlouhé, vzpřímené, dlouho na plodu vytrvávající. Tyčinky se po otevření prašníků prodlužují (poté až 12 mm dlouhé). Pyl žlutý, kulovitý až slabě elipsoidní. Plody (tvrdky rozpadající se za zralosti na čtyři merikarpia) malé, za zralosti hnědé až tmavě hnědé, s dlouho vytrvávajícími vzpřímenými čnělkami, téměř okrouhlé až mírně eliptické, 0,8–1,2 mm dlouhé, 0,9–1,1 mm široké, nekřídlaté nebo úzce křídlaté, boční rýhy mezi merikarpii mělké.


Záměny: Hvězdoš mnohotvarý je extrémně plastický druh, a to i v rámci celého rodu Callitriche. V závislosti na vodním stavu a podmínkách prostředí dokáže druh vytvořit širokou škálu různých, často zcela odlišných fenotypů. Plody, ač v odborné literatuře vesměs popisovány jako nekřídlaté, jsou ve skutečnosti často zřetelně křídlaté. Nejlepším znakem pro odlišení od ostatních našich hvězdošů jsou dlouhé vzpřímené čnělky na plodech (hvězdoš hranoplodý – Callitriche platycarpa, který má taktéž vzpřímené čnělky, se liší většími plody). Dobrým, i když zdaleka ne vždy fungujícím znakem, je prostorové oddělení samčích a samičích květů. Determinaci druhu komplikuje častá sterilita, rostliny z tekoucích vod jsou sterilní prakticky vždy. Určování sterilních rostlin vyžaduje značnou terénní zkušenost. Terestrické formy a rostliny s úzce čárkovitými listy jsou často velice podobné hvězdoši háčkatému (Callitriche hamulata), se kterým bývají mnohdy zaměňovány. Širokolisté fenotypy naopak bývají zaměňovány za hvězdoš kalužní (Callitriche stagnalis), případně hvězdoš hranoplodý (Callitriche platycarpa).
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku je hvězdoš mnohotvarý uveden v Červeném zoznamu jako druh nedostatečně prostudovaný (DD).
Poznámka: Hvězdoš mnohotvarý je pravděpodobně jeden z nejpřehlíženějších druhů české květeny. Ač poměrně hojný, bývá jen velmi zřídka uváděn ve floristických pracích, ve většině případů bývá zaměňován za jiné hvězdoše.

Fotografováno ve dnech 28. 4. 2008 (Praha, Modřanské laguny), 9. 6. 2008 (Břeclav, Pohansko), 8. 5. 2009 (Polabí, Kozly) a 8.10. 2009 (Pardubicko, Horní Jelení).