CALLITRICHE HERMAPHRODITICA L. subsp. HERMAPHRODITICA – hvězdoš podzimní / hviezdoš jesenný

Syn.: Callitriche palustris var. bifida L., Callitriche autumnalis L., Callitriche angustifolia Gilib., Callitriche sessilis var. γ DC. in Lam. et DC., Callitriche virens Goldb., Callitriche bifida (L.) Morong, Callitriche aquatica subsp. autumnalis (L.) Bonnier
Čeleď: Callitrichaceae Link – hvězdošovité; Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Rozšíření: Celá severní polokoule, zpravidla od 53° s. š. severněji. V Evropě v Rusku, Skandinávii, Pobaltí, Polsku, v severním Německu a Dánsku, na Britských ostrovech a na Islandu. Výskyt v České republice představuje arelu na samé jižní hranici rozšíření. V jižní části evropského areálu je druh silně na ústupu.
V severnějších částech areálu v Evropě a v Asii, zejména v brakických vodách, se vyskytuje poddruh C. hermaphroditica subsp. macrocarpa lišící se většími plody. V některých částech areálu (např. v Rusku) se vyskytují odchylky vyžadující taxonomickou revizi. Rostliny podobné hvězdoši podzimnímu jsou známy i z Mediteránu.
V České republice jsou známy dva staré sběry z 19. století – z Prahy (Císařská louka) a ze Svitavska (rybník Pařez u Opatova). Pak nebyl dlouhou dobu z Českého území dokladován. Až v 70. letech 20. století se začal rychle šířit ve východních Čechách. Byl nalezen opět v oblasti Opatovského rozvodí u Svitav (zda tam druh přežíval celé století, však známo není), na Pardubicku (rybníky v okolí Horního Jelení, Bohdanečský rybník u Lázní Bohdaneč, Újezdský rybník v Újezdu u Sezemic), v nově napuštěné přehradě Rozkoš u České Skalice, na více lokalitách v Železných horách a Žďárských vrších, ojediněle i jinde ve východních Čechách. Údaj z Karlovarska je s největší pravděpodobností mylný.
Brzy po svém rychlém rozšíření na našem území začal hvězdoš podzimní stejně rychle mizet – zejména vinou stále intenzivnějšího hospodaření na rybnících, zčásti i zdánlivě bez příčiny (často náhle vymizel poté, co na lokalitě vytvářel několik let rozsáhlé, bohatě plodné porosty). Dnes je u nás na pokraji vyhynutí. V posledním desetiletí jsou známy jen dva nálezy – z r. 2005 v Libáni v Železných horách (výskyt už pravděpodobně zaniknul) a z r. 2008 v rybníku Malé Dářko ve Žďárských vrších (krátce poté byl rybník vypuštěn, výskyt je tedy nutné ověřit). Publikovaný údaj z Karvinska z r. 2006 je mylný, šlo o záměnu s hvězdošem jarním (Callitriche palustris).
Ekologie: Zcela ponořená vodní rostlina. Typicky se vyskytuje v mezotrofních jezerech, pískovnách, kanálech a pomalu tekoucích řekách, někdy též ve vodách eutrofních, alkalických a brakických. U nás se vyskytoval nejčastěji v čistších, rekreačních nebo extenzivně obhospodařovaných rybnících, ve vodách neutrálních nebo slabě kyselých. Jednou byl nalezen i v tekoucí vodě (Doubrava u Ždírce nad Doubravou). Často vytvářel husté, téměř monodominantní porosty (popsány z našeho území jako asociace Callitrichetum hermaphroditiceae).

Popis: Jednoleté, zcela ponořené vodní rostliny nevytvářející terminální růžice listů, terestrická forma není známa. Lodyhy bělavé, nápadně kontrastující s barvou listů, až 60 cm dlouhé. Diskovité štítnaté chlupy chybí, přítomny pouze šupinovité útvary v úžlabí listů. Listy vždy jednožilné, čárkovité (do 2 mm široké) a relativně krátké (do 15 mm), s uťatou až hluboce vykrojenou špičkou, zpravidla slabě širší u báze, velmi tenké, průsvitné, bronzově, světle až tmavě zelené. Báze listového páru navzájem neprorůstají. Květy nahé jednopohlavné, ponořené, bez listenů. Obvykle dva samičí, dva samčí nebo samčí a samičí květ proti sobě v jednom nodu. Čnělky subtilní, na počátku vývoje vzpřímené, později dolů ohnuté, opadávající nebo zanořené do vrcholu plodu. Tyčinky po vypylení do 1 mm dlouhé. Pyl kulovitý, bezbarvý, s velmi redukovanou, téměř chybějící exinou. Plody (tvrdky rozpadající se za zralosti na čtyři merikarpia) dosti velké, ± okrouhlé, 1,2–1,7 mm v průměru, za zralosti tmavě hnědé, výrazně široce křídlaté. Křídlo po stranách plodu 0,1–0,3 mm široké, na vrcholu až 0,4 mm, tvořící až polovinu šířky merikarpia.
Záměny: Hvězdoš podzimní je jediným naším zástupcem vývojově původnější sekce Pseudocallitriche. Je výrazně odlišný od ostatních našich zástupců rodu – zejména charakterem a barvou listů, neprorůstajícími bázemi listů, velkými široce křídlatými plody s poněkud odlišnou anatomickou stavbou a striktní vazbou na submerzní prostředí. Druh má poměrně pozdní fenologii – rozkvétá až od července, plody jsou přítomné zhruba od srpna. Morfologická plasticita není zdaleka tak velká jako u našich ostatních hvězdošů, neboť jeho ekologická amplituda je poměrně úzká.

Ohrožení a ochrana: Hvězdoš podzimní je v Červeném seznamu uveden jako kriticky ohrožený druh (C1), zákon ho chrání jako silně ohrožený (§2). Vyhynutí druhu u nás je bohužel více než pravděpodobné.
Poznámka: Hvězdoš podzimní je hydrogamní druh, pyl je přizpůsoben pobytu pod vodou redukcí exiny (z našich hvězdošů je hydrogamní ještě hvězdoš háčkatý – Callitriche hamulata). Pravá hydrogamie je u dvouděložných rostlin velmi vzácná, dále se vyskytuje už jen u rodu růžkatec (Ceratophyllum), u nějž navíc stále není jasné fylogenetické postavení. Rod hvězdoš je pak jediným známým rodem rostlin, kde je známo opylování vzduchem, po hladině i pod vodou.
Druh má počet chromozomů 2n=6, což je spolu se škardou vláskovitou (Crepis capillaris) nejmenší počet v české květeně.

Fotografováno ve dnech 23. 9. 2009 a 1. 10. 2009 (Průhonice, kultura; rostliny pochází z kultivace v BÚ Třeboň a údajně byly odebrány r. 1989 z rybníka Chobot u Vysokého Mýta).