Syn.: Callitriche palustris var. bifida L., Callitriche autumnalis L., Callitriche angustifolia Gilib., Callitriche sessilis var. γ DC. in Lam. et DC., Callitriche virens Goldb., Callitriche bifida (L.) Morong, Callitriche aquatica subsp. autumnalis (L.) Bonnier
Česká jména: žabívlas podzimní (Presl 1819), žabívlas jesenní, hvězdoš (Presl 1846), žabívlas podzimní (Opiz 1852), žabinec jesenní (Sloboda 1852), hvězdoš podzimní (Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: žabívlas jesenný (Reuss 1853), hviezdoš jesenný (Dostál 1950)
Čeleď: Callitrichaceae Link – hvězdošovité; Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Rozšíření: Celá severní polokoule, zpravidla od 53° s. š. severněji. V Evropě v Rusku, Skandinávii, Pobaltí, Polsku, v severním Německu a Dánsku, na Britských ostrovech a na Islandu. Výskyt v České republice představuje arelu již za jižní hranicí souvislého rozšíření. Zejména v jižní části evropského areálu je druh silně na ústupu.
V severnějších částech areálu v Evropě a v Asii, zejména v brakických vodách, se vyskytuje poddruh C. hermaphroditica subsp. macrocarpa lišící se většími plody.
V České republice jsou známy dva staré sběry z 19. století – z Prahy (Císařská louka) a ze Svitavska (rybník Pařez u Opatova). Pak nebyl dlouhou dobu z českého území dokladován. Až v 70. letech 20. století se začal šířit ve východních Čechách. Byl nalezen opět v oblasti Opatovského rozvodí u Svitav (zda tam druh přežíval celé století, však známo není), na Pardubicku (rybníky v okolí Horního Jelení), v nově napuštěné přehradě Rozkoš u České Skalice, na více lokalitách v Železných horách a Žďárských vrších. Údaje z jiných částí republiky jsou mylné, stejně jako některé další publikované údaje z východních Čech.
Brzy po svém rychlém rozšíření na našem území začal hvězdoš podzimní stejně rychle mizet – zejména vinou stále intenzivnějšího hospodaření na rybnících, zčásti i zdánlivě bez příčiny (často náhle vymizel poté, co na lokalitě vytvářel několik let rozsáhlé, bohatě plodné porosty). Dnes je u nás na pokraji vyhynutí. Z posledního desetiletí jsou známy jen tři nálezy – Libáň v Železných horách (2005, výskyt již zaniknul), rybník Malé Dářko ve Žďárských vrších (dlouhodobě, naposledy 2009, výskyt již zaniknul) a v rybníčcích Ráček I, II, III u Jedlové na Poličsku (ověřen r. 2013, jediný známý recentní výskyt).
Ekologie: Zcela ponořená vodní rostlina. Typicky se vyskytuje v mezotrofních jezerech, pískovnách, kanálech a pomalu tekoucích řekách, někdy též ve vodách eutrofních, alkalických a brakických. U nás je nacházen nejčastěji v čistších, rekreačních nebo extenzivně obhospodařovaných rybnících, ve vodách neutrálních nebo slabě kyselých. Byl nalezen i v tekoucí vodě (Doubrava u Ždírce nad Doubravou; z tekoucí vody je zřejmě i historický údaj z Prahy). Obvykle vytváří husté, téměř monodominantní porosty (popsány z našeho území jako asociace Callitrichetum hermaphroditicae). Druh má poměrně pozdní fenologii, optimum rozvoje druhu je až v pozdním létě a na podzim. Kvete od července do listopadu, plody jsou k dispozici zhruba od srpna.
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Popis: Jednoleté, zcela ponořené vodní rostliny nevytvářející terminální růžice listů, netvořící terestrické formy. Lodyhy bělavé, nápadně kontrastující s barvou listů, do 60 (výjimečně až 120) cm dlouhé, hustě olistěné, lysé, pouze v úžlabí listů přítomny šupinovité chlupy. Listy vždy jednožilné, čárkovité (do 1,5 mm široké) a relativně krátké (do 15 mm), nejširší zpravidla u báze nebo v dolní polovině, velmi tenké, průhledné, olivově zelené, někdy až tmavě zelené nebo žlutozelené; vrcholy listů mělce vykrojené až téměř uťaté. Báze protistojných listů navzájem nesrůstají. Květy nahé jednopohlavné, ponořené, bez listenů, obvykle v uzlině 2 protistojné, pohlaví různě uspořádaná, samičí květy zpravidla převažují; čnělky subtilní, na počátku vývoje vzpřímené, posléze nazpět ohnuté, brzy opadávající; nitky tyčinek po vypylení do 0,8 mm dlouhé; pyl bezbarvý. Plody tvrdky, dosti velké, okrouhlé nebo široce eliptické, v suchém stavu (1,1–)1,2–1,6(–1,8) mm vysoké, (1,0–)1,1–1,6(–1,8) mm široké, za zralosti hnědé až tmavě hnědé, na hranách merikarpií široce křídlaté, křídlo (0,09–)0,11–0,33(–0,44) mm široké; merikarpia srostlá pouze na břišní straně, proto boční rýhy mezi merikarpii velmi hluboké.
Záměny: Hvězdoš podzimní je jediným naším hvězdošem z vývojově původnější sekce Pseudocallitriche. Je výrazně odlišný od ostatních našich zástupců rodu – zejména charakterem a barvou listů, neprorůstajícími bázemi listů, široce křídlatými plody s poněkud odlišnou anatomickou stavbou a striktní vazbou na submerzní prostředí. Morfologická plasticita není zdaleka tak velká jako u našich ostatních hvězdošů, neboť jeho ekologická amplituda je poměrně úzká. V rámci svého rozsáhlého areálu je ovšem druh značně variabilní a zasluhoval by taxonomickou revizi.
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditicaCallitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Ohrožení a ochrana: Hvězdoš podzimní je v Červeném seznamu uveden jako kriticky ohrožený druh (C1b), zákon ho chrání jako silně ohrožený (§2). Druh je u nás akutně ohrožen vyhynutím. V současnosti není známo, zda semena hvězdoše podzimního přetrvávají delší dobu v semenné bance, jestli by se tedy nemohl druh znovu objevit na svých původních lokalitách, např. po vyletnění rybníků.
Poznámky: Hvězdoš podzimní je hydrogamní druh – opylování probíhá pod vodou. Často dochází k samoopylení, neboť čnělky květů na vzrostných vrcholech lodyh se stáčejí směrem k sousedním uzlinám, kde „hledají“ tyčinky. Díky tomuto mechanismu je hvězdoš podzimní zpravidla nápadně bohatě plodný.
Z našich hvězdošů je hydrogamní ještě hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata). Pravá hydrogamie je u dvouděložných rostlin velmi vzácná, dále se vyskytuje už jen u rodu růžkatec (Ceratophyllum), což je ovšem rod fylogeneticky bazální a v pravém slova smyslu není dvouděložnou rostlinou. Rod hvězdoš je pak jediným známým rodem rostlin, kde je známo opylování vzduchem, po hladině i pod vodou.
Druh má počet chromozomů 2n=6, což je spolu se škardou vláskovitou (Crepis capillaris) nejmenší počet v české květeně.
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Callitriche hermaphroditica subsp. hermaphroditica
Fotografováno dne 16. 10. 2012 (Poličsko, Jedlová, rybník Ráček II; mikrofotografie byly pořízeny na rostlinách z této lokality).