Syn.: Camellia bohea (L.) Sweet, Camellia chinensis (Sims) Kuntze, Camellia thea Link, Camellia theifera var. macrophylla (Siebold ex Miq.) Matsum., Camellia viridis Link, Thea latifolia Lodd. ex Sweet, Thea longifolia Nois. ex Steud., Thea sasangua Nois. ex Cels, Thea stricta Hayne, Thea viridis L., Theaphylla anamensis Raf., Theaphylla laxa Raf., Theaphylla oleifera Raf., Theaphylla viridis Raf.
Česká jména: théovník čínský (Presl 1846), čajovník čínský (Valíček 1989)
Čeleď: Theaceae D. Don – čajovníkovité
Camellia sinensis
Rozšíření: Původ čajovníku je třeba hledat v jižní Číně a přilehlých oblastech od východní Indie po Vietnam. Asi v 9. století byly kultury čajovníku přeneseny do Japonska, teprve Evropané je později zavedli jinde: v Gruzii a Turecku, na Srí Lance, v Malajsii a Indonésii, na Seychelách a v Keni.
Ekologie: Čajovník vyžaduje subtropické až tropické, velmi vlhké a poměrně stabilní klima, kde se teploty pohybují mezi 12–32 °C a roční úhrn srážek činí alespoň 1300 mm. Rostliny vyžadují hlubší, dobře propustné půdy dostatečně zásobené humusem a s kyselou půdní reakcí. Takových podmínek je často dosahováno v horských oblastech: pomalejší růst má kladný vliv na kvalitu produkce. Čajovník se pěstuje v dlouhodobých kulturách; plantáže se udržují produkční schopnost asi po dobu 30 let.
Camellia sinensis
Popis: Stálezelený keř nebo nižší stromek, dorůstá výšky 3–15 m; v kultuře se udržuje zpravidla na výšce 1,2 m. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až kopinaté, 4–15 cm dlouhé a 2–5 cm široké, tmavozelené, v mládí na spodní straně jemně bíle chlupaté, drobně pilovité, na vrcholu zašpičatělé nebo špičaté. Květy vyrůstají v chudých svazečcích v paždí listů, mají 2,5–5 cm v průměru; kališní lístky jsou volné, vytrvalé, korunních lístků bývá 7–8, jsou volné, bílé nebo nažloutlé; tyčinek je velké množství; gyneceum srůstá ze 3 plodolistů, tvoří svrchní semeník a 3 blizny. Plody jsou tobolky s 3 pouzdry, velká semena obsahují jako zásobní látku olej.
Camellia sinensis
Camellia sinensis
Camellia sinensis
Camellia sinensis
Využití: Čajovník obsahuje alkaloid kofein, který je nejvíce obsažen v mladých výhonech a nejmladších lístcích; díky němu má odvar z něj povzbuzující účinky. Kromě něj obsahuje značné množství tříslovin, které podmiňují natrpklou, svíravou chuť. Obliba pití čaje vznikla v Číně a později se rozšířila do celého světa. Čajovník se pěstuje plantážním způsobem, sbírá se často ručně (podle počtu listů na odstřižených výhoncích se určuje kvalita) a pak se zpracovává; pro černý čaj je nezbytná fermentace (oxidace), při níž se uvolňuje kofein, následuje sušení a třídění. Fermentace způsobuje, že černý čaj pak zůstává dlouho stabilní a neztrácí aroma. Zelený čaj je nefermentovaný; další typy čaje (žlutý, polozelený) vznikají fermentací částečnou.
Camellia sinensis
Camellia sinensis
Camellia sinensis
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 12. 4. 2005 (Srí Lanka, Kaduganawa) a 2. 2. 2011 (Seychely, Mahé: Morne Seychellois National Park).