Syn.: Campanula esculenta A. Rich. (nom. illeg.), Campanula quartiniana A. Rich., Campanula rigidipila Hochst. et Steud. ex A. Rich., Campanula sarmentosa Hochst. ex A. Rich., Campanula schimperi Vatke (nom. illeg.)
Čeleď: Campanulaceae Juss. – zvonkovité
Campanula edulis
Rozšíření: Roste v horských polohách jihozápadu Arabského poloostrova v Saúdské Arábii a v Jemenu, dále ve východní Africe ve východním Súdánu, v Eritreji, Etiopii, Džibutsku, Somálsku a dále v Keni, Ugandě, Rwandě, Burundi a Tanzanii.
Ekologie: Roste v nízkých trávnících na mělkých kamenitých půdách v nadmořských výškách 1400–2000 m. Tato stanoviště jsou ovlivňována mlhami a teplotní minima se blíží až k bodu mrazu.
Campanula edulis
Popis: Drobná, jemná mléčící vytrvalá bylina dorůstající výšky až 15 cm, ale lodyhy mohou být poléhavé a dosahovat délky až 80 cm. Listy jsou střídavé, přisedlé, podlouhlé, 1–5 cm dlouhé a 3–16 mm široké, celokrajné nebo oddáleně zubaté, stejně jako lodyha štětinatě chlupaté. Květy jsou nejčastěji jednotlivé na koncích lodyh, pětičetné, jejich kalich je tvořený 5 štětinatě chlupatými, 3–12 mm dlouhými cípy a vmezeřenými, krátkými a nazpět ohnutými trojúhelníkovitými přívěsky; koruna je zvonkovitá, 7–25(–30) mm dlouhá, světle modrá a tmavěji žilkovaná, na žilkách často chlupatá, asi do 1/3 rozeklaná v korunní cípy. Tyčinek je 5, gyneceum srůstá ze 3 plodolistů, má spodní semeník a trojklanou bliznu. Plodem je nicí tobolka, otevírající se otvory blízko báze.
Campanula edulis
Význam: Kořeny tohoto zvonku jsou hlízovitě ztloustlé, křehké a jsou v domovině občas konzumovány. Stejně jako ostatní druhy zvonkovitých obsahují jako zásobní látku inulin.
Campanula edulis
Campanula edulis
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz: Hajjarah).