Čeleď: Campanulaceae Juss. – zvonkovité
Campanula gentilis
Rozšíření: Roste ve středních, severních a severovýchodních Čechách a v Bavorsku (Schwäbische Alb). U nás se vyskytuje roztroušeně až vzácně od nížin do pahorkatiny, obvykle mimo vápenec.
Ekologie: Roste na skalách a skalnatých svazích, na minerálně bohatém podloží (čedič, znělec, fylit s vložkami vápenců, vzácně vápenec).
Campanula gentilis
Popis: Vytrvalá, trsnatá bylina s tenkým plazivým oddenkem. Lodyhy jsou krátce vystoupavé až přímé, vysoké asi 20–35 cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, srdčité, pilovité, zřídka vídané. Lodyžní listy jsou četné, nahloučené v dolní části lodyhy, čárkovité až úzce čárkovité, nejhořejší nitkovité. Nejdolejší lodyžní listy jsou za květu obvykle zaschlé, střední lodyžní listy jsou 0,5–1,4 mm široké. Květy skládají chudokvětý hrozen nebo staženou latu, poupata jsou vzpřímená. Kališní cípy jsou úzce čárkovité, rovné, koruna je zvonkovitá, 12–18 mm dlouhá, s cípy rozestálými, blankytně modrá. Semeník je hustě papilózní, vzácně lysý. Tobolky jsou čihovité až kuželovité, nící, pukající třemi děrami. Kvete od července do září.
Campanula gentilis
Ohrožení a ochrana: Zvonek jemný je u nás zařazen k ohroženým druhům (C3). Zákonem chráněn není.
Záměny: Někteří jedinci druhu Campanula rotundifolia rostoucí na chudých půdách poněkud připomínají C. gentilis.
Poznámka: Zvonek jemný patří do komplikovaného okruhu zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia). Kromě těchto dvou druhů můžeme u nás v rámci tohoto agregátu najít ještě karpatsko-panonský taxon zvonek moravský (Campanula moravica). Všechny tyto tři taxony vykazují několik různých ploidních úrovní (u zvonku jemného jsou známi diploidi a tetraploidi) a jejich vzájemné odlišení je často velmi problematické až nemožné. Nelze vyloučit, že taxonomická hodnota zvonku jemného je nižší, situace však vyžaduje ještě další studium.
Campanula gentilis
Fotografováno dne 5. 9. 2010 (PR Zvolská homole).