Syn.: Campanula carnica subsp. consanguinea (Schott, Nyman et Kotschy) Nyman, Campanula consanguinea Schott, Nyman et Kotschy, Campanula dilecta Schott, Nyman et Kotschy, Campanula ficarioides var. major Timb.-Lagr., Campanula ficarioides subsp. orhyi Geslot, Campanula hegetschweileri Bech., Campanula kerneri Witasek ex A. Kern. et Fritsch, Campanula linifolia Lam., nom. illeg., Campanula malyi Schott, Nyman et Kotschy, Campanula monantha Schur, Campanula pourretii Jeanb. et Timb.-Lagr., Campanula prostrata Dulac, nom. illeg., Campanula recta Dulac, Campanula rohdii Loisel., Campanula rotundifolia subsp. dilecta (Schott, Nyman et Kotschy) Nyman, Campanula rotundifolia subsp. lanceolata (Lapeyr.) Bonnier et Layens, Campanula rotundifolia var. montana Lecoq et Lamotte, Campanula rotundifolia subsp. scheuchzeri (Vill.) Lapeyr., Campanula rotundifolia var. scheuchzeri (Vill.) Fiek, Campanula schleicheri Suter, Campanula schleicheri Hegetschw., nom. illeg., Campanula serrata subsp. recta (Dulac) Podlech, Campanula styriaca Schott, Nyman et Kotschy, Campanula valdensis All., nom. illeg.
Čeleď: Campanulaceae Juss. – zvonkovité
Campanula scheuchzeri
Rozšíření: Roste v horách jižní a střední Evropy. Výskyt byl podchycen ve španělské Cordillera Cantabrica, v Pyrenejích, ve Středofrancouzské vysočině, v celých Alpách, ve Vogézách a Schwarzwaldu, v italských Apeninách zasahuje až do střední části poloostrova, výskyt v jižních Apeninách a na Sicílii je nejistý. Dále roste v horách Balkánského poloostrova nejdále do pohoří Pirin v Bulharsku.
Ekologie: Roste ve skalních štěrbinách a v neúplně zapojených krátkostébelných trávnících nad horní hranicí lesa, na kyselých i bazických podkladech.
Campanula scheuchzeri
Popis: Drobná vytrvalá bylina vysoká 10–30(–40) cm, s přímými nebo vystoupavými lodyhami. Listy jsou střídavé; přízemní bývají široké a mohou být na bázi srdčité; vyšší lodyžní listy jsou čárkovité, žlábkovité, 2–7 cm dlouhé a 1–3 mm široké, zpravidla na okraji alespoň na bázi brvité. Květy vyrůstají po 1–5(–7), pokud je jich více, tvoří víceméně jednostranný hrozen; směřují šikmo vzhůru nebo jsou přímé, jen na počátku a konci kvetení bývají nicí; kališní cípy jsou čárkovité, 3–10 mm dlouhé; koruna je zvonkovitá, sytě modrá až modrofialová, 1,6–2,5 cm dlouhá, v ústí 2–2,5 cm široká; prašníky jsou o něco delší než nitky; semeník je spodní. Plodem je 6–7 mm dlouhá tobolka.
Poznámka: Do blízkého příbuzenstva tohoto druhu patří i naše endemické horské zvonky Campanula bohemica a Campanula gelida. Někteří autoři je dokonce s druhem C. scheuchzeri synonymizují.
Campanula scheuchzeri
Campanula scheuchzeri
Campanula scheuchzeri
Fotografováno dne 18. 9. 2013 (pomezí Itálie a Švýcarska: Colle del Gran San Bernardo).