Syn.: Canavalia africana Dunn ex Hutch., Canavalia bouquete Montrouz., Canavalia glandifolia A. Gray ex Streets, Canavalia glandifolia Streets, Canavalia microcarpa (DC.) Piper, Canavalia polystachya Schweinf., Canavalia stocksii Dalzell et A. Gibson, Canavalia turgida Graham, Canavalia turgida A. Gray, Canavalia virosa (Roxb.) Wight et Arn., Dolichos polystachios Forssk., Dolichos virosus Roxb., Lablab microcarpus DC., Phaseolus virosus (Roxb.) Bojer
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité

Rozšíření: Druh je znám z pobřežních oblastí tropické východní Afriky, ostrovů v Indickém oceánu, jihovýchodní Asie (zasahuje až na Tchaj-wan), z Austrálie a Oceánie (roste ještě na Havajských ostrovech).
Ekologie: Křoviny a lesní porosty v pobřežních lemech, často i na okrajích mangrove. Roste v humidním tropickém klimatu. Místy má expanzní charakter.

Popis: Bylinná ovíjivá liána, vyrůstající až 3 m vysoko. Na lodyhách vyrůstají trojčetné listy, palisty jsou opadavé nebo zcela nezřetelné. Řapík je poněkud ztloustlý, často s fialovým nádechem, lístky jsou krátce řapíkaté (prostřední má řapíček zřetelně delší), téměř okrouhlé, 6–11 cm dlouhé a 4–7 cm široké, celokrajné, na vrcholu s krátkou nasazenou špičkou, živě zelené. Květenství tvoří úžlabní, 2–6květé, často nicí hrozny. Květy jsou asi 2 cm dlouhé, v převislých květenstvích často otočené pavézou k zemi, mají trubkovitý 2pyský chlupatý kalich, koruna je růžová až karmínová, na téměř okrouhlé, obsrdčité pavéze je uprostřed bělavá skvrnka, křídla jsou úzká, obkopinatá, člunek je na špičce zaokrouhlený, z 10 tyčinek je jedna volná a ostatní srostlé, čnělka je přímá. Lusky jsou poměrně velké, zelené, zploštělé, zelené, časem hnědnoucí, uvnitř s hnědými až černohnědými semeny.




Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2.–14. 2. 2011 (Seychely, ostrovy Mahé, Praslin a Cousin).








