Syn.: Cannabis americana Pharm. ex Wehmer, Cannabis chinensis Delile, Cannabis erratica Siev., Cannabis foetens Gilib., Cannabis generalis E. H. L. Krause, Cannabis gigantea Crevost, Cannabis indica Lam., Cannabis lupulus Scop., Cannabis macrosperma Stokes, Cannabis ruderalis Janisch.
Česká jména: konopě (Hájek 1562), konopě užitečná (Presl 1846), konopí seté, konopě setá (Hejný et Slavík 1988), konopí seté (Kubát 2002)
Slovenská jména: konopa siata (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cannabaceae Endl. – konopovité
Rozšíření: Druh je původní pravděpodobně ve střední a jižní Asii, Linné u svého popisu z roku 1753 u druhu poznamenal Habitat in India. Dnes se pěstuje v mírných a subtropických oblastech skoro po celém světě, místy i zplaňuje.
Konopí se u nás pěstuje od nejstarších dob. Slovenská archeobotanička E. Hajnalová udává jednoznačně doložené pěstování tohoto druhu na Slovensku od pozdního laténu a z římského období, početnější nálezy pak pocházejí z raného středověku. Také jinde ve střední Evropě se konopí šířilo v mladší době železné a v době římské.
Druh je značně polymorfní, ve světě je rozlišována řada forem, variet i poddruhů. U nás je nejnověji druh uváděn ve třech infraspecifických taxonech, kromě nominátní variety Cannabis sativa var. sativa je to ještě konopí seté rumištní (C. sativa var. spontanea, dříve druh Cannabis ruderalis) a hybridogenní konopí seté zkřížené (C. sativa nothovar. intersita, dříve C. ×intersita).
Ekologie: Stará kulturní rostlina, pěstuje se na hlubokých hlinitých půdách, neutrálních až slabě kyselých, v teplejších oblastech. Zplanělé exempláře lze najít na rumištích a skládkách, v blízkosti lidských sídel, podél cest, na náspech, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Ve střední Evropě kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá, většinou dvoudomá bylina, (30–)80–150(–350) cm vysoká. Lodyha je přímá, v horní polovině větvená, samičí rostliny jsou většinou vyššího vzrůstu než rostliny samčí. Listy jsou v dolní části vstřícné, výše střídavé, řapíkaté, dlanitě 5–7četné, lístky podlouhlé až kopinaté, pilovité, zašpičatělé, na rubu měkce chlupaté, nejvyšší lodyžní listy jsou obvykle 3četné nebo jednoduché. Květy jsou jednopohlavné, prašníkové v řídkých úžlabních nebo terminálních latách, pestíkové ve vrcholičnatých květenstvích, skládajících husté klasy. Plodem je nažka.
Využití: Užitek, který přináší, shrnul otec české botaniky J. S. Presl (1846) stručně do jediného odstavce takto: Z lodyh konopných dělají konopí, z něhož shotovují přízi, plátno, provazy a d. Konopě poskonná čili paskonná (samčí) toliko řečeným způsobem se užívá, hlavatá ale (samičí) dává ještě semenec t. holénky, jež slouží k setí a k dobývání oleje (konopného), vysýchyvého, k svícení prospěšného. Nať konopná smrdí a omamuje. Orientálové nedobývajíce z konopě vlákna shotovují z nati a semen nápoj opíjející, jako opium působící (…) Semenec dává dobrý ptačí zob, též v lékařství dělají z něho emulsie.
Jen připomeňme všeobecně známou pravdu, že konopná pryskyřice je součástí halucinogenních drog (charas, hašiš, marihuana). Účinek kanabinoidů je široký, zahrnuje i pozitivní efekty při léčbě některých patologických stavů.
Fotografováno v srpnu 2006 (Česko, Morava, Hodonínsko, polní kultura).