Syn.: Crenulluma arabica (N. E. Br.) Plowes, Desmidorchis arabicus (N. E. Br.) Meve et Liede
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Pochází z Arabského poloostrova, s jistotou roste v severní části Ománu včetně poloostrova Musandam, poněkud přesahuje i do Spojených arabských emirátů. Výskyt v Jemenu je nejistý.
Ekologie: Roste na kamenitých svazích a ve štěrbinách skal na vyprahlých místech, vystupuje až do nadmořské výšky 2200 m. Květy jsou opylovány masařkami, nepříjemně páchnou.
Popis: Stonkový sukulent; přímé lodyhy tvoří trsy a dorůstají výšky 30–40 cm, jsou tupě čtyřhranné, šedozelené, často červeně naběhlé, o průměru 1,5–2 cm. Listy jsou redukované. Na vrcholu lodyh květy tvoří svazečky po 20–40 na stopkách jen 2–5 mm dlouhých; kalich je krátce srostlý, s cípy dlouhými asi 1,5 mm; koruna je plochá až mělce nálevkovitá, dorůstá 0,5–2 cm v průměru, tmavě červenofialová, cípy jsou široce trojúhelníkovité, 3–5 mm dlouhé, na povrchu příčně vrásčité, podvinuté na vrcholu obvykle se štětičkou chloupků; tyčinek je 5, s přívěsky, tvoří malou pakorunku; gyneceum neúplně srůstá z 2 plodolistů. Plody jsou přímé, úzce válcovité měchýřky, asi 6,5 cm dlouhé.
Ohrožení a ochrana: V Červené knize Ománu (2015) je druh klasifikován jako zranitelný (VU).
Poznámka: V přírodě se vyskytují dva morfotypy – hojnější se vyznačuje štětičkou chloupků na vrcholu korunních cípů, k němu se zřejmě vztahuje jméno C. arabica. Druhý, vzácnější, tuto štětičku postrádá a není vyloučeno, že se k němu vztahuje jméno Caralluma aucheriana; taxonomická hodnota této odchylky dosud není uspokojivě zhodnocena.
Využití: Rostliny jsou ve velkém sbírány a prodávány na trzích jako ceněná zelenina; konzumují se jako podpůrný prostředek při diabetes a údajně mají i afrodisiakální účinek.
Fotografovali Petr Procházka, ve dnech 27. 2. a 1. 3. 2014 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Hadash a gov. Al Batinah, Beled Sayd) a Vít Grulich, dne 23. 9. 2015 (Omán, Muscat, na trhu).