Syn.: Boucerosia quadrangula (Forssk.) Decne., Desmidorchis quadrangula (Forssk.) Kuntze, Echidnopsis quadrangula (Forssk.) Deflers, Stapelia quadrangula Forssk.
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité; Asclepiadaceae R. Br. – klejichovité
Caralluma quadrangula
Rozšíření: Endemit jihozápadu Arabského poloostrova, je znám pouze z Jemenu a jihozápadu Saúdské Arábie, kde provází především hory, zvedající se z pobřežní nížiny podél Rudého moře. Rod Caralluma je v tomto území bohatě rozrůzněn, jen v Jemenu se vyskytuje více než 20 druhů.
Ekologie: Charakteristický druh poněkud sušších území v nadmořských výškách 500–2500 m.
Caralluma quadrangula
Popis: Stonkový sukulent tvoří trsy hranatých, na hranách tupě zubatých, šedých, až 50 cm vysokých dužnatých výhonů. Květy se vyvíjejí jednotlivě nebo v chudých svazečcích na vrcholu výhonů, mají 2–3 mm dlouhé stopky; koruna je pětičetná, má 15–20 mm v průměru, je rozčleněná téměř k bázi na úzce trojúhelníkovité, 6–8 mm dlouhé cípy (korunní trubka je tedy krátká), lysá, v různých odstínech žluté. Tyčinky s přívěsky, které vytvářejí ve středu květu pakorunku, jsou rovněž žluté; gyneceum neúplně (v době květu) srůstá ze 2 plodolistů, které se za plodu rozestupují. Zralé plody nápadně velké, rozestálé, víceméně válcovité měchýřky, svírají úhel o něco více než 90°.
Caralluma quadrangula
Caralluma quadrangula
Caralluma quadrangula
Caralluma quadrangula
Fotografováno dne 16. 2. 2010 (Jemen, Jabal Bura: hřeben západně od Jabal Izán).